Chorvatský národní park Severní Velebit

Tento park se rozkládá blízko ostrovů Hvar a Rab, kam míří každé léto tisíce českých turistů. Jen pár kilometrů od vyprahlého pobřeží se nachází příroda, kterou byste zde asi nehledali – temné bukové lesy, louky plné vzácných květin, hluboké rokle lemované bílými vápencovými skálami a krásné výhledy na moře. To vše se dá najít na ploše 109 km².
Severní Velebit je vhodný jak pro výlet s dětmi, tak i pro náročnější návštěvníky, kteří si chtějí udělat delší túru. Do horských chat Zavižan (okolo 1600 m n. m.) a Alan (1305 m n. m.), se dá vyjet autem a prohlédnout si botanickou zahradu pod širým nebem – Velebitski botanički vrt. Na konci června jsou louky v plném květu a uvidíte tu oranžové lilie, irisy, vstavače, horské růže a další vzácné rostliny. Roste zde asi 2700 druhů květin, z toho 78 endemitů, návštěva bude tedy zajímavá hlavně pro ty, kdo se zajímají o botaniku. Kromě rostlin by se zde měla vyskytovat i zvířata jako medvědi, vlci nebo divoké kočky, zahlédnout je je ale stejně pravděpodobné jako vidět medvěda v Beskydech.
My jsme cestovali do Chorvatska stopem, a tak jsme si kus cesty na Zavižan vyšlápli pěšky z městečka Oltari. V nižších polohách okolo 900 metrů nad mořem se nachází pěkné bukové lesy a čím výše člověk stoupá, tím víc mu krajina začíná připomínat šumavskou přírodu. Naprosto ojedinělé jsou ale bílé vápencové skály v nejvyšších polohách, které jsou rozbrázděné vodou. Pokud je jasno, bez pořádných slunečních brýlí se neobejdete.
Pohořím vede asi 50 km dlouhá Premužičova stezka, tedy spíš upravený chodníček, a převýšení není velké, takže se dá zvládnout za dva dny. Není dovolené spát pod stanem, ale můžete strávit zadarmo noc v chatkách, tzv. kolibách, na dřevěné palandě. Problém může nastat s vodou, a proto si vždycky naberte do zásoby, protože míst k doplnění je po cestě málo. Více o parku se dozvíte na stránkách www.np-sjeverni-velebit.hr.