Jak jsem si vyráběl sněžnice

  Nebyl jsem ochoten akceptovat cenu v rozmezí 1000 až 4000 Kč za sněžnice vyrobené profesionálně v továrně a pak na nich jednou, dvakrát do roka někam vyjít. Lákalo mě vyrobit si vlastní. Na pohodový přechod hřebenu to bude stačit a je to alternativa - i když chabá - vůči skialpům. Neměl jsem nejmenšího tušení, jak se do výroby sněžnic pustit. Děsil jsem se představy, že budu po večerech pracně namáčet dubové či jiné dřevo ve vaně, aby mi změklo a já mohl tvarovat vysněný model svých zimních chodítek. I když jsem před časem potkal dřevorubce v lese a ten mi vyprávěl, že si vlastní dřevěné sněžnice vyrobil. Tak na takovou anabázi jsem se věru necítil. Spoléhal jsem na to, že mě zachrání moderní materiály naší syntetické civilizace a já budu ušetřen namáhavé práce.

  První vlaštovka přišla od kamaráda, který mi za celých 270 korun českých na stroji ohnul a snýtoval dvě duralové trubky do vejcovité podoby.Dále již stačilo zakoupit si v prodejně Řempa nebo v podobné instituci vyplétací materiál, popruhy a přezky. Já jsem na vypletení použil lavinovou šňůru v délce asi 30 m na obě sněžnice, která mi ležela ve skříni. Po zakoupení 4 přezek velkých, 2 malých a popruhů v hodnotě 100 - 150 Kč, jsem se pustil do díla. Vypletení samo o sobě a zanýtování popruhů na konstrukci bylo bez problémů. Pomalejší práce byla při prošívání popruhů a našívání přezek. Nemá cenu popisovat výrobní postup, nebyl složitý a z fotek je vidět jednoduchost výpletu.

  Nastal den D a já jsem jel vyzkoušet sněžnice do hor. Nejprve jsem hledal vhodnou koordinaci svých pohybů, jak na sněžnicích vejcovitého tvaru chodit.Po chvilce jsem to zvládnul. Až při výšlapu prudších kopců přišla disharmonie mého pohybu - zde přijdou vhod hůlky. Výplet mohl být hustší, ale myslím, že je dostačující. Člověk se moc neboří a chůze je celkem v pohodě. Závažný problém nastal, když mi na pravé sněžnici neustále padal přední popruh z boty. Ani provlíkání do tkaniček u pohor nepomohlo. Až další den jsem přišel na to, že problém vězí v popruzích na konstrukci, které byly příliš volně sešity a bota se vysmekávala. Takže mě čeká vypárání všech stehů a opětné sešití.

  Celá sranda mě stála okolo 450 Kč a pokud jsou sněžnice dobře vypleteny, mohou poskytnout dobrou službu v porovnání se svými profesionálně vyráběnými kolegyněmi. Na běžnou chůzi terénem jsou výborné a pomohou i při přechodu hřebenu. Problémem u mých sněžnic bylo a asi bude zamrzání přezek a popruhů. Obtížnější je i manipulace s přezkami v rukavicích. Ale pokud o sněžnicích uvažujete vážně, dejte raději přednost profesionálnímu výrobku!