Jak se na Korfu šlape?

    Klasické cyklotrasy, kterými se honosí kdejaký z evropských států, nenalezly zatím na Korfu své místo a ani je, popravdě, nepotřebují. Po hlavních silnicích a tazích jezdí sice hodně aut, ale síť silnic a cest je tu, vzhledem k nutnosti svážet sesbírané olivy, dostatečně hustá. A tak je tu vytvořená přirozená síť cest, vhodných k cykloprojížďkám. Ale přesto neuškodí seznámit vás s tím, jak to na zdejších silnicích a cestičkách vypadá.

Tak nejdříve něco o těch, kteří s vámi silnice sdílí.
    O řeckých řidičích se povídá mnohé a není dobré seznámit se s jejich řidičským uměním až na silnici. Neboli, Angličané jezdí nalevo, ostatní evropané napravo a Řekové uprostřed. Na tuto větu v žádném případě nezapomeňte! Zrovna tak jako na jejich absolutní nezájem o další dění na silnici. Pravidla silničního provozu sice přikazují držet se na pravé straně vozovky, tak aby vás auta a ostatní vozidla mohla bez problémů předjet, ale budete-li se takto chovat na zdejších silnicích, nepovede to k ničemu jinému, než že za chvíli budete jezdit příkopy. Nejenže na vás budou Řekové při předjíždění neskutečně a bezdůvodně troubit, ale také vás vlastně ani předjíždět nebudou. Projedou kolem vás takovým způsobem, které je bude stát co nejmenší úsilí pootočit volantem či třeba i jen na pár sekund dát světelně najevo změnu směru jízdu (to je opravdu výjimečné).

    Já jsem to pochopila tak, že na cyklisty troubí proto, aby cyklisté zastavili, uklidili své kolo do nejbližšího houští a po projetí troubícího vozidla se vrátili opět na vozovku. Na jejich obranu musím uznat, že šířka některých silnic odpovídá velikosti pouze jednoho auta. Na těchto zúžených místech tak ani sebevíce spěchajícím řidičům nezbývá nic jiného než jet poslušně za cyklistou. Svoji netrpělivost potom dávají o to více najevo již zmíněným troubením, vy se však nedejte a šlapejte, tak jak je vám to příjemné. Pokud vidíte stojící auto, zpomalte a objeďte jej velkým obloukem. Pokud je Vaše kolo vybaveno klaksonem, trubte. Nikdy hlavně nespoléhejte na to, že vás řidič vidí, nebo že v autě nikdo není. Přes kouřová sluneční skla aut nic neuvidíte a vždy myslete na to nejhorší, jen tak nebudete ničím překvapeni. Pokud se můžete vyhnout provozu ve městě, vyhněte se mu. K jízdě po městě mohu snad jen dodat, že cyklista je zde opravdu jeden z nejzranitelnějších subjektů. Zde snad více než kdy jindy platí zásada jízdy uprostřed, nechcete-li být ostatními přehlíženi.

    Silnice jsou na ostrově všelijakých kvalit a úrovní. Terén je zvlněný, někdy až do úrovně 900 m.n.m.(Pantokrátor 906 m.n.m). Pro sváteční cyklovýletníky by bylo snad nejvhodnější tzv. trekkingové kolo, pro odvážnější a zkušenější jezdce potom určitě kolo horské, které vás za pomoci rychlých kmitočtů pedálů dostane i na ta nejzapadlejší místa, skrývaná a utajovaná domorodci před zvědavými turisty vysoko v kopcích. Tyto, někdy fyzicky poněkud náročnější trasy, zejména co se převýšení týče, však určitě za tu dřinu stojí a pokud chvíli zapomenete na mapu a budete se řídit jen tím, kde se vám krajina či okolí nejvíce líbí, vůbec neprohloupíte. Nanejvýš zabloudíte. A bloudění na ostrově tak malých rozměrů, jako má Korfu, může být naopak velmi zajímavou exkurzí do turismem nedotčených míst.

    Každému z nás se již jistě podařilo nedojet do cílové stanice za světla, ať již účelově nebo nechtěně. Zdejší vesnice a městečka jsou na rozdíl od našich vesnic živější a osvětlená spolu s osamělými domky při silnici i dlouho po půlnoci, ovšem silnice nemívají bílé postranní ani prostřední čárové značení. A tak se zejména při projíždění olivovými háji snadno dostanete mimo vozovku. A to nemluvím o zaběhlých zdivočelých psech, kteří vypadají, jakoby vaše zadní kolo pro ně byla ten den ta nejlepší kořist. Noční přesuny po ostrově Korfu doporučuji tedy jen v případech opravdu velmi dobré znalosti terénu a trasy, kterou hodláte absolvovat. Pokud však splňujete tyto podmínky, zdaleka nemáte vyhráno. Řekové jsou jeden z národů, který neváhá sednout do auta ani po menším či větším požití alkoholických nápojů. Proto je dobré použít osvětlení nejen pro osobní účely dobré orientace a viditelnosti, ale také přinejmenším blikací zadní světlo, které probudí i rozespalé řidiče. Já jsem již dokonce i uvažovala o modrém blikacím světle na helmě, které by v řidičích vyvolalo pocit setkání s policejním vozidlem a tedy instinktivní zpomalení a zbystření pozornosti.

    Nejlepší dobou pro cykloprůzkumy ostrova je jaro a podzim, kdy sice určitě potkáte cestou přeháňku, ale věřte mi, letní výletníci by vám ji jen záviděli. V létě není možná příjemné vstávat před sedmou hodinou, ale určitě je příjemné v tuto dobu usedat na kolo a vychutnávat svěží ranní mořský vzduch. Naproti tomu večer buďte připraveni na znatelné ochlazení, jakmile vám slunce přestane pálit do zad a schová se za útesy nad zálivem.

    Jídlo a pití jsme již probírali v jiném z našich článků, takže jen zbývá dodat co dělat v případě defektu na kole, s kterým si nevíte rady. Zajeďte či zajděte si k nejbližší čerpací stanici, jejichž síť je zde poměrně hustá. Pokud však máte smůlu a jste na tom nejopuštěnějším místě na ostrově, zavolejte si taxíka a kolo i sebe dopravte do vámi známého místa, kde jste již schopni si poradit. Nemáte-li na každém stromě kolem sebe telefonní budku, nebojte se oslovit procházející domorodce na oslíku, možná budete překvapeni nejen jejich pohostinností, ale také ochotou pomoci.

Tak ať vám to šlape!