Jarní lyžování

“Tak tuhle louži neprojedu, ale přeplavu“, říkám si při pohledu na silnici, připomínající plavební kanál. Včera jsme tady na uhlazeném sněhu pilovali svůj bruslařský styl, dnes bruslíme ve vodě na ledovém podloží - teplota poskočila v noci z nuly na deset stupňů. Rychlou jízdu vpřed občas přeruší škubnutí, to se v drobném mrholení hlásí o slovo trs trávy, větev či ještě tvrdší a skluznici nekompromisně ničící kamínek. Neudržení rovnováhy se trestá pádem, který nemá se skutálením se do hlubokého prašanu nic společného. Každý z nás se v tu chvíli viděl, jak se na silnici koupe, ale nikdo to vlastně nikdy nedokázal… Vítejte na vodních lyžích v Podkrkonoší!

Ale do jara je ještě daleko. Jsme na konci ledna a do poloviny března napadnou na horách kubíky prašanu a rolby upraví každý týden stovky běžeckých tras. To jen náhlé oteplení nám připomnělo, jak chutná jízda na lyžích při oblevě. Bavili jsme se skutečně dobře. 

V březnu nás tyto teplotní skoky šokují čím dál tím častěji, a tak se "jarní lyžování" stává pravidlem našich nedělních běžkařských výletů. V sobotu si lyžaři nemohou vynachválit sněhové podmínky, v neděli se prašan změní v máslo a modrá obloha v mléko. V lese zůstává sníh zledovatělý, při výjezdu z lesa se lyže zastaví a tělo hluboce uklání. Tento pozdrav novému typu sněhu se stává pravidelným úkazem, zejména pokud se pohledem na nás dobře baví svítící slunce. 

“Tak dneska už to bylo vážně naposledy“, konstatujeme aktuální sněhové podmínky pokaždé, když se v neděli z hor vracíme. Ale v noci ještě mrzne, a tak už zase příští víkend jedeme na hory a cestou zakopáváme v lese na „nezbytných“ zastávkách o sněženky.

Každý víkend je teplejší, nebe modřejší, jízda pestřejší, ceny za ubytování nižší, lidí i sněhu méně. Z bílých vrcholků a plání se díváme dolů do jara a už ani nenadáváme na špatný skluz na lepkavém sněhu, který se střídá s rychlejší, hrubou krupicí. Později se již v hlubokém mokrém sněhu mimo stopu nedá bruslit. Jen tak se kloužeme po sněhu a užíváme si lyžování v krátkých rukávech. To až za týden, až slovo hluboký se bude častěji používat u koryt řek než množství sněhu na horách, potom si skvěle zabruslíme na uhlazených pár centimetrech sněhu.

Možná, že právě vy už v březnu nechcete sníh ani vidět, natož abyste si ničili skluznice o klíčící kameny, schované tenkým filmem tajícího sněhu. Možná, že vám moje předchozí věty znechutily jarní lyžování. Ale vzpomínka na loňské dubnové, skvělé běžkařské podmínky na Zlatých pláních v Krkonoších, nebo teď čerstvá zkušenost z jízdy na Jizerské magistrále, mě utvrdily v tom, že ani v polovině března není pozdě na koupi pořádného běžkařského vybavení, navíc za výprodejové ceny.