Sandboarding v jihoamerické poušti

Všudypřítomné slunce a vedro, písek úplně všude, náročná chůze… Další den už jsme se pohybovali pouze v místech, odkud šlo během několika minut dosáhnout příjemného chládku pod palmami oázy. Vypůjčili jsme si i sandboard, odřený kus pomalovaného prkna s vázáním na suchý zip, a brázdili duny. Pro nás, nesnowboarďáky, spočíval vrchol našeho sandboardového umění ve sjetí asi dvousetmetrové duny bez spadnutí (pokud nepočítám závěrečný pád pro zastavení), samozřejmě rovně, bez obloučků. Večer jsme se pak vždycky vydrápali na vrchol duny a pozorovali zapadající slunce i prodlužující se stíny dun. Nádhera.