|
Především uvedu základní rozdělení sněžnic: 1. klasické dřevěné 2. s rámem z duralové trubky a vnitřní plochou z autoplachty 3. plastové
Dalším důležitým kriteriem je uchycení boty k sněžnici. Zde jsou také 3 způsoby: a) pevné b) s volnou patou uchycenou řemínky c) vázání podobné skialpinistickému d) shodné s c) ale upnutí boty není řemínky ale jak na snowboardu.
Pro náročný přechod hor je kombinace 1a) i 1b) zcela nevhodná. Nechť mi trampové odpustí. Hodí se však pouze do lesů a plání. Navíc pevná pata zajistí stálé nahazování sněhu na vaše zadní partie a jeho postupné rozpouštění.
My jsme si vyzkoušeli a řádně otestovali typy, které vidíte na obrázku : TSL 227 TSL 225 TSL 205 MSR SHERPA
Začnu zcela netradičně popisem zprava doleva
SHERPA
Rámové, typ 2a, výrobce neznámý, váha a cena neznámá. Vhodné do méně náročnějších terénů a do hlubokého sněhu. Popis: velká plocha zabezpečuje menší zapadání do prašanu. Nevýhody: plachta a kulatý rám způsobují klouzání při traverzech, a to i přes protismykové profily z duralového plechu, přinýtované vzadu k plachtě a přední hroty. S volnou, nefixovanou patou se vám budou nohy vykrucovat do stran. Velmi podobné jsou známé sněžnice Sasquetsch, váha 1800g, cena 2.190 Kč. Poměr cena/kvalita asi optimální. Ty jsem zkoušel vloni a platí postřehy již výše popsané.
DENALI ASCENT CLASSIC
Plastové, typ 3b, váha 1.589 g, výrobce MSR, cena 6.905 Kč. Předtím, než jsem je poznal, tak byly dle prospektů jasným favoritem. Skutečnost však byla trochu jiná. Nicméně za ty peníze musíte mít pocit, že lepších není ! Popis: záběrové a brzdící lišty zabezpečují dobrý záběr, avšak ne tak velký, jak bych si představoval. Na rozdíl od ostatních výrobců používá 2 ozubené ocelové lišty podél celého boku. Přední hroty jsou nastaveny kolmo k ploše sněžnice a tak bohužel na prudkém a zmrzlém svahu, kde je nejvíce potřebujeme, nemají ten optimální úhel (horizontální polohu předních hrotů známe z maček). Nejhorší však bylo vázání, kde volná pata stále šlapala do boku a nešlo to seřídit (přestože výrobce popisuje, že tam je stabilizátor paty). Bota tím pádem nebyla v podélné ose sněžnice, což nebylo pro chůzi moc příjemné. Výhodou je možnost připojení prodlužovacích nástavců pro měkký sníh. Dobrá je i vysoko zvednutá špice - jak na lyžích. Váha nástavců 20 cm je 464 g a cena 1.106 Kč
TSL RANDO 227 a 225
Plastové, typ 3c, výrobce TSL Typ 227 : váha 1990 g, cena 4.549 Kč Typ 225 : váha 1250 g, cena 4.290 Kč
Tak tyhle mne úplně nadchly a vyšly bezkonkurenčně nejlíp! Typ 227 je vlajkovou lodí firmy TSL a je delší (tím i těžší), má prodloužený a více zvednutý předek sněžnice. Tudíž se s nimi lépe jde v hlubokém prašanu. Typ 225 je trochu menší (asi o 10 cm), tím pádem obratnější a lépe se s nimi utíká. I při traverzech se mi zdálo, že díky menší ploše a délce se víc zaříznou a lépe drží. To jsou však jen zanedbatelné rozdíly . . Popis: Plastový korpus obou typů má na spodní straně soustavu lamel doplněnou 6-ti ocelovými hroty pro dobrou stabilizaci sněžnice a její zařezání do sněhu. Největší předností je však skialpové vázání, umožňující mnohostranné použití ve všech typech terénů, které je vybavené předními hroty s optimálním úhlem nastavení dle sklonu svahu. Vázání je vhodné pro všechny boty ( pohorky, skialpinistické lyžáky, horolezecké duplexy ) a velikost nastavíme rychle a jednoduše. Bota je uchycena pomocí řemínků pevně k vázání, které se celé pohybuje na předním čepu. Tím pádem nedochází k žádnému vychylování do stran. Pro případ traverzů, běhu či prudkých sestupů můžeme patu pevně zafixovat k sněžnici. Lépe se jde a nenamáháme kyvný čep. Běžně se však chodí s volnou patou a při chůzi vlastně taháme volnou sněžnici s sebou. Na konci je i malý „ bobří ocásek „ pro ještě lepší vedení přímého směru sněžnice. Pro stoupání do svahu si můžeme překlopit pod patu opěrku, která nám šetří namáhání šlach dolních končetin a zároveň zatlačuje celou sněžnici do sněhu. Tím snižuje klouzání zpět. Výborný vynález ! Pod patou je tzv. antishock systém pro odpružení došlapu paty. A hlavně – neklape to!
Na zimní výpravu je zapotřebí si vzít i teleskopické hole pro prudká stoupání, klesání a překonávání překážek. Nejlépe s prodlouženou rukojetí pro přechytávání hůlky dle svahu. Pokud jdete do neznámého terénu beze stop – a to nás přece láká, tak nezapomeňte GPS. Značky jsou i metr pod sněhem. Zimní výbava pro bivak a znalost lavinového nebezpečí je snad samozřejmostí. Zimní královna nám naše prohřešky neodpustí. Tak štastnou cestu! Budu rád, když napíšete do diskuze i svoje zkušenosti.
Tento příspěvek je zařazen do aktuálního kola soutěže TESTOVNY o ceny firmy ACRON.

|