Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Skialpy v Africe

Adrenalin při sjezdu z africké hory

Lukáš Matena / 31.05.2006
Posnídali jsme kaši, placky z Imlilu a slaninu, nasadili pásy a začali stoupat k jihu stejnou cestou jako den předem. Sluníčko se činilo a tak mimo slunečních brýlí přišly na řadu šátky a kukly. Zhruba po půl hodince jsme odbočili do žlebu, který se do hlavního údolí připojoval zprava. Byla to krásná prudká soutěska, sníh v ní byl ještě zmrzlý, ale v místech kde se do ní dostalo slunce v ní bylo doslova vedro. Kamarádi nasadili „haršajzny“ (mačky na lyže), my jsme museli zasekávat hrany a stoupat šikmo svahem.
 

Na konci žlebu se otevřela široká planina s příjemným sklonem a výborným sněhem. Už jsme se těšili, jak se tudy pojede zpátky. Před planinou jsme se ještě jednou pro jistotu nakrémovali. Přešli jsme až na druhou stranu, pod strmý „gajbl“ (žleb), který vedl na sedlo pod vrcholem. Po chvilce odpočinku jsme začali stoupat. Svah byl skrytý před sluncem a tak byl sníh přemrzlý a pod ním byl led. „Haršajzny“ fungovaly skvěle, jejich nevýhodou byla nutnost více zvedat nohy při otáčení, což je na „pětačtyřicítce“ docela umění. My co jsme neměli haršajzny jsme museli dávat pozor na kladení hran a stoupali jsme už jen pouze po hranách. Výstup byl náročný, o to více jsme se těšili (kluci) resp. děsili (holky) sjezdu. Těsně pod sedlem se již na lyžích bez „haršajzen“ nedalo jít a tak jsem je musel přidělat na batoh a zbytek dojít v mačkách. Ze sedla byl opět pěkný rozhled na vrcholky západního Atlasu. Zde i Malach s Jitkou sundali lyže a nasadili mačky, místo hůlek přišly na řadu cepíny. Lyže jsme položili tak, aby uschly pásy a vydali se na vrchol. Šli jsme sněhovými převějemi a po kamenitém svahu pod hřebenem. Cesta byla dobře viditelná, protože byla projitá skupinkou Italů, kteří vyráželi před námi. Po druhé hodině jsme dorazili na vrchol. Okolo nás se rozprostíraly vrcholky čtyřtisícovek a na jihu byla pod mraky tušit Sahara. Udělali jsme vrcholové foto a začali se sestupem. Chtěli jsme se vyhnout večerní mlze, která zde je, dle slov chataře, pravidlem. Cestou dolů jsme vyzvedli Kláru, která byla oslabená vlivem výšky a celkové únavy z cesty nechtěla přepínat síly. Čekala na nás na bezpečném místě kousek pod sedlem v závětří se zásobou vody. Když jsme přišli cítila se už lépe a tak se mnou vystoupala jen nalehko v mačkách na sedlo, aby se také mohla pokochat pohledem na druhou stranu hřebene.
Cesta dolů byla silným zážitkem. Maximální adrenalin! Byly v podstatě dvě možnosti jak svah sjet: buďto skákat do oblouků a nebo sešoupat bokem po hranách. Každý si vybral dle váhy batohu a lyžařských schopností, všichni jsme se nakonec více či méně důstojně dolů dostali. Poté následoval sjezd širokou planinou zalitou sluncem, který jsme si vychutnali už úplně všichni. Ve žlebu, kterým jsme sjížděli poté to bylo opět náročnější. Střídal se zmrzlý sníh s úseky s mokrým těžkým sněhem, tak jak se do žlebu dostaly sluneční paprsky. Pak už následoval jen nám již známý dojezd na chatu. Převlékli jsme se z mokrých ponožek a připojili se k berberům, kteří dělali „meteo-hlídku“ na terase. Pochválili jsme architekta, který navrhl verandu u vstupu tak, že když člověk sedí odpoledne na lavičce slunce mu svítí na celé tělo, ale hlava je ve stínu. Až do doby, kdy se slunce schovalo za vrcholky hor tyčících se nad chatou jsme tedy relaxovali a pozorovali berbery, jak učí jednoho z nich jezdit na lyžích. Lyže už s nějakým turistou vyměnil, neměl však ještě hůlky, tak jsem mu půjčil svoje – přežily.
Večer jsme strávili hraním karet u krbu ve společné místnosti, vypili jsme několik hrnců čaje a dva hrnce polévky, abychom doplnili tekutiny.

Skialpinistické vybavení:
Vyplatí se dovést vlastní, pokud by to nešlo, je možné jej v omezeném množství v Imlilu zapůjčit, počítejte však s relativně vysokými částkami. Místní vám určitě nabídnou odkup, nebo výměnu vašeho materiálu, nebudou nabízet nijak výhodnou cenu, ale pokud plánujete výměnu lyží a nechce se vám s nimi tahat zpět, může jít o dobrou alternativu. Pozor skelety jednoznačně doporučuji vlastní, stejně jako bezpečnostní vybavení (pieps, sonda, lopata). My jsme měli kompletní materiál zapůjčený od specializovaného outdoorového obchodu a půjčovny U100 v Brně (www.u100.cz), kde mají široký výběr lyží, ale hlavně různé velikosti bot. Majitel půjčovny podpořil naši akci slevou na půjčovném – děkujeme. Co se týče letecké přepravy lyží, máme výbornou zkušenost s ČSA, u ostatních společností nutno domluvit, nejlépe zavolat přímo na odbavení na letiště.

 
Předchozí díly
1. Jedeme lyžovat do Afriky
2. Z Marakéše do hor
3. Lyžujeme v Africe
Následující díly
5. Zásnuby na Djbel Toubkal
6. Vodopády nedaleko Ouzoud
7. Praktické rady a odkazy na skialpy do Maroka
 
 
Přečteno 962x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: