Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Turecko na motorce

Ararat z Igdiru na dohled

Milan Loucký / 24.08.2005
Vjíždím do Igdiru. Tohle město je postaveno téměř na úbočí Araratu a je až k neuvěřění, jak se ničím neliší od ostatních tureckých (či kurdských) měst. Myslím, že fotku či pohlednici s Araratem tu ani nekoupíte - v Karsu také neměli pohlednice Karské pevnosti, kostela, či samotného města, zato byl k mání pohled Tróji, západ slunce u moře, či kolorovaný rambovitý Turek s puškou a v uniformě, s párem vlasteneckých veršů u držky.
 

Nachičevan – turecký Kaliningrad

Je pozdní odpoledne, na hlavní Igdirské ulici kupuju jídlo a pak mířím do jedné ze spousty čajoven. Mají i kafé. Sotva dosedám ke stolku, hned ke mně přisedají místní a všichni najednou mi musí něco sdělit, nebo se na něco zeptat. Chvíli jsem středem pozornosti, mluvíme o všem a o ničem dohromady. Samozřejmě chtějí vědět, jak je to u nás, kolik vydělávám, co vím o Turecku, jakou vyznávám víru a jak se mi tu líbí. Doporučují mi zajet do Nachičevanu - tj. do enklávy podřízené Ázerbajdžánské vládě, ale ležící mezi Arménií a Íránem. Malý kousek hranice je Nachičevan společný i s Tureckem (jen pár kiláků od Igdiru), ale nikoliv s Ázerbajdžánem je to teda něco jako ruský Kaliningrad, či bývalý “západní  Berlín“. Na mapách s malým rozlišením ani není Nachičevan zakreslený, stejně jako tam nenajdete Náhorní Karabach. To je naopak samostatné území ležící v Ázerbajdžánu, mající svou vlastní vládu, která úzce spolupracuje s Arménií. Do Náhorního Karabachu bych se podíval rád, ale to je odtud nemožné – musel bych přes Gruzii, Arménii a přes část území, kontrolované ázerbajdžánským vojskem. Do Nachičevanu mě nic netáhne, pojedu raději na jih, k Vanu.

Posezení nad kávou

Igdirská káva je opravdu vynikající, v televizi začíná fotbal Trabzon (Turecko) vs. Riga (Lotyšsko). Turci fandí o stošest , nikdo ze starších neposlouchá, tak ti mladší vyzvídají kolik mám bratrů, co rodiče a  hlavně (a potichu) – jak to u nás chodí s holkama? Tady v čajovně dívky ani ženy nejsou. Turci a Kurdové sice ve víře netíhnou k radikalismu, ale určité zvyky se tu dodržují a ženy prostě do čajoven nechodí – to je výhradně mužská kratochvíle. Rovněž s mnohoženstvím si tu hlavu nikdo moc neláme – oficiálně je sice zakázané, ale Ankara je daleko a nemá co mluvit místním do života. Na druhou stranu je ve městech dost reklam na turecké alkoholické pivo a nikoho to nepohoršuje (v Karsu jsem viděl ožralu, který se zhulákal za bílého dne a přestože dělal randál, měli z něj ostatní  jenom srandu).
Tak foto odhaleného velikána nepořídím, je stále v mracích a stmívá se. Místní mě jen tak nepustí, musím přijmout ještě další, teď už třetí čaj (po silné kávě-no tý vole!). Srdce ten mix teinu a kofeinu snáší v klidu, horší to je s hledáním noclehu ve tmě. Jedu přímo po úbočí Araratu, ale vrchol, ani stěny nejsou vidět –silnice je ve svahu. Jedu a jedu, silnice stoupá, já  už jsem docela unavenej a tma dost hustá. V 11 v noci se konečně zabydluju  200 metrů od silnice za terénní vlnou. Když vylezu na její vrchol , vidím dole v údolí několik malých svítících kuželů, různě poházených po krajině - to jsou stany pastevců, zrovna si v nich něco vaří na ohni. Přece jen vychází měsíc a krasavec se mi znovu ukazuje, tentokrát v nočním hávu. Jsme od sebe příliš daleko – asi 70 km, ale to mu na respektu rozhodně neubírá.

 
Předchozí díly
1. Na motorce na východ
2. Rumunskem na motorce
3. Bulharskem k Turecku
4. Přetržený řetěz v Turecku
5. Místo do Arménie do Kurdistánu
6. Krušná noc v altánku
7. Horská vesnička Ispir
8. Pravé turecké nescafé v Yusufuli
9. Arménská vysočina a Kurdistán
10. Město Kars s výhledem na Ararat
Následující díly
12. Lávou přehrazené jezero Van
13. Němečtí motorkáři a kurdští muzikanti
14. Arménský kostelík Kamrak Vank
15. Přes Eufrat tam a zpět
17. Řešení silniční nehody v Turecku
18. Na slepované motorce domů
19. Návštěva medvědího prasete
Související články
Istanbul – perla na Bosporu
 
Přečteno 988x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: