Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Asie > Bangladéš

Bangladéš

Iva a Ivan Brezinovi, kniha CESTA NA VÝCHOD / 2.04.2001
Jeden z nejchudších států světa, jehož jméno v překladu znamená "Země Bengálců", leží u ústí řek Gangy a Brahmaputry do Bengálského zálivu.
 

Základní informace Historie Víza Podnebí Ceny Jídlo Ubytování Doprava Bezpečnost Jak do/z Bangladéše Kam jet? 

  Bangladéš je tak trochu ve stínu sousední Indie a cílem cestovatelů se stává jen zřídka - v představách běžného Evropana jde totiž o nezajímavou, zaostalou zemi, zmítanou ničivými cyklony, záplavami a hladomorem. Přesto (nebo právě proto) může Bangladéš nabídnout celou řadu zážitků: zajímavé horské kmeny, mešity a paláce, čajové plantáže, plavbu na tradičních rákosových člunech po pralesních řekách či rezervace s divokými zvířaty.

ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Bangladéšská lidová republika je parlamentní republikou se systémem více politických stran. Hlavou státu je prezident, v čele vlády stojí ministerský předseda. Zákonodárným orgánem je parlament s třemi sty přímo volenými poslanci, dalších třicet míst je vyhrazeno ženám. Hlavním městem je Dháka. Na ploše 144 000 km2 žije v Bangladéši 128 milionů obyvatel. Hrubý roční domácí produkt je udáván ve výši pouhých 220  USD na hlavu (tedy jeden z nejnižších na světě), 75% obyvatel žije pod hranicí chudoby. Hlavním náboženstvím je sunnitský islám, zhruba 10% obyvatel země jsou hinduisté. Úředním jazykem je bengálština, použitelná je angličtina.

KRÁTCE Z HISTORIE
  Původním náboženstvím v oblasti Bengálska byl hinduismus. Kolem roku 320 př. Kr. se zde zformovala mocná dynastie Nandů, která byla tehdy schopna odolat i nájezdu vojsk Alexandra Velikého. Po konverzi indického krále Ašóky k buddhismu (ve 3. století př. Kr.) se toto náboženství rozšířilo i na území dnešního Bangladéše, kde přetrvalo až do 7. století. V 4. století se Bengálsko stalo součástí mocné říše Guptovců, kterou o dvě stě let později rozvrátili Hunové. Od 7. století zde vznikla říše Vanga (Banga), od níž se odvozuje dnešní název Bengálsko. To už se sem postupně vracel hinduismus, který se už dříve prolínal s budhismem a získal na síle zvláště za vlády jihoindické dynastie Sénů.

  Důležitým okamžikem v dějinách dnešního Bangladéše je rok 1199, kdy sem na svém tažení severní Indií dorazil islám. Nové náboženství v zemi postupně převládlo, začaly vznikat mešity, muslimské pevnosti a města. V 16. století se do té doby samostatná oblast stala součástí indického impéria mughalských sultánů a změnila se v jedno z nejdůležitějších obchodních center jihozápadní Asie.

  Začátkem 18. století se po rozpadu muslimské mughalské říše začal v Indii prosazovat vliv britského impéria. V Bengálsku byla v té době u moci dynastie muslimských navábů, jejímž centrem bylo město Muršidáláb. Roku 1756 napadla vojska navába Sirádžuddaula indickou Kalkatu, jedno z hlavních center britské Východoindické společnosti. O rok později byla navábova vojska poražena. Bengálsko se tak dostalo pod britskou nadvládu, která zde využila systém zamindárů (lokálních výběrčích daní) a zavedla dvojí zdanění. Zamindárové byli často hinduisté, což muslimští poddaní nelibě nesli. Britská administrativa stejně jako v Indii zemi vykořisťovala, ale na druhou stranu zde vybudovala kvalitní hospodářskou, správní a vzdělávací infarastrukturu, kterou dnešní Bangladéš využívá. V roce 1905 Britové oblast administrativně rozdělili na provincie Západní a Východní Bengálsko, což ale bylo roku 1911 pod tlakem celoindického hnutí odporu opět zrušeno.

  Poté, co v roce 1947 Indie získala nezávislost, se k ní Západní Bengálsko s hlavním městem Kalkatou připojilo. Z Východního Bengálska se stala východní, menší součást Pákistánu, nově vzniklého státu indických muslimů. Mezi oběma částmi Pákistánu, oddělenými severní Indií, ale nestála jen obrovská geografická přehrada. Obyvatelé Západního Pákistánu mluvili jazykem urdú (urdštinou), obyvatelé Východního Pákistánu bengálsky. Západní část země začala východ politicky ovládat a ekonomicky vykořisťovat. Když byl roku 1952 zaveden jazykový zákon, zavádějící v obou částech země úrdú jako úřední jazyk, vznikla ve Východním Pákistánu opozice, vedená šejchem Mudžíburem Rahmánem. V březnu 1971 vyhlásil Rahmán samostatnost Východního Pákistánu. Jeho následné uvěznění vyvolalo lidové povstání a občanskou válku, v níž zasáhla armáda Západního Pákistánu. Do konfliktu se pak na žádost nově vytvořené bangladéšské exilové vlády vložila Indie, jejíž vojska rychle dobyla hlavní město Dháku. V prosinci 1971 oficiálně vznikl nezávislý muslimský stát Bangladéš, jehož první dny byly poznamenány pogromy proti propákistánským "kolaborantů".

  Roku 1975 byl šejch Rahmán při vojenském puči zavražděn a v Bangladéši se vystřídalo několik diktatur (v této době lze mluvit o levicové sekulární politice). V roce 1979 po vítězství Bangladéšské národní strany ve volbách a zvolení Zijáura Rahmána prezidentem zavládla v zemi nakrátko autokracie s vnějšími rysy parlamentní demokracie, o dva roky později opět vystřídaná vojenskou vládou. V roce 1991 zvítězila v prvních demokratických volbách v dějinách země Bangladéšská národní strana (BNS, pravicově orientovaná se sympatiemi k islámu). BNS (vedená političkou Bégam Chálidou Zijou Rahmánovou) sestavila vládu spolu s fundamentalistickým Islámským společenstvím. To se ale později pokusilo prosadit islámské právo šarí°a, což vedlo k rozpadu koalice. Národní strana vyhlásila v roce 1996 v termínu volby, nedokázala ale zajistit jejich demokratickou kontrolu, většina opozice je proto bojkotovala a k volbám se dostavilo jen asi 10% voličů.

  V červnu 1996 se konaly nové volby, v nichž zvítězila Lidová liga (Awami League) - strana šejcha Mudžíbura Rahmána (premiérkou je jeho dcera Hasima Vazídová). Dnešní Bangladéš se potýká s každoročními záplavami, hladomorem a politickou nestabilitou. Vede spory o pohraniční území s Indií a Barmou, do indického Bengálska odtud utíkají statisíce ekonomických uprchlíků. O moderních dějinách země se lze více dozvědět v knize B. Knotkové - Čapkové Bangladéšské hledání smysluplné demokracie (DharmaGaia 1995).

VÍZA
  Pro návštěvu Bangladéše je třeba vízum. Podle tvrzení bangladéšské ambasády v Německu není třeba mít jej předem, protože jej za cca 10 USD dostanete po příletu na letišti nebo při příjezdu po zemi na hraničním přechodu. Uděluje se zpravidla na tři až sedm dní pobytu a jeho prodloužení (až na tři měsíce, na úřadě Immigration and pasport office,Shantinagar Road, Dhaka, tel. 008802/40 15 39) zabere dost času. Pokud se proto chcete zdržet v Bangladéši déle, je lepší zařídit si delší vízum předem. Kromě níže uvedených bangladéšských ambasád v Evropě jej lze za podobných podmínek získat i v okolních asijských zemích (adresa ambasády v indickém Dillí je 56 Ring Rd., Lajpat Nagar 111, tel. 011/683 40 65, adresa ambasády v Kalkatě 9 Circus Ave., tel. 033/247 52 08).

  Adresa nejbližší bangladéšské ambasády pro Českou republiku je Dovestrasse 1, 10587 Berlin, tel. 004930-398 97 50, fax 004930-3989 7510, úřední hodiny po-pá 9.00 až 13. 00 a 14.00 až 17.00. Na telefonickou žádost vám zašlou formulář, který vrátíte vyplněný se dvěma fotografiemi. Vízum si pak buď vyzvednete osobně, nebo lze pas poslat i poštou. Měsíční turistické vízum typu single entry stojí 35  DM, double entry 70  DM. Pro Slovenskou republiku je udávána bangladéšská ambasáda v Polsku na adrese Ul. Reitana 15, M. 2021, 02516 Varšava, tel. 004822/48 06 37, 48 32 00, fax 48 49 74. Pro návštěvu východních horských oblastí (Chittagong hill tracts, Čitágáonské hory) je třeba speciální povolení, které vám do čtrnácti dnů vystaví na ministerstvu vnitra v Dháce (Ministry of home affairs, Secretariat building, Abdul Ghani Rd.). Povolení k návštěvě rezervace Sundarbans vydává kancelář District forestry office na rohu ulic Circuit house Rd. a KD Ghosh Rd. ve městě Khulna.

  V informační brožurce MZV ČR se lze dočíst, že v případě, kdy cizinec do Bangladéše přicestuje letecky a hodlá zemi opustit pozemní cestou, by si měl vyřídit v Dháce zvláštní povolení, tzv. road permit. V praxi ale prý není vyžadován.

  Česká ani slovenská ambasáda v Bangladéši není. V případě problémů se obracejte na naše zastupitelské úřady v indickém Dillí.

ČAS
  Bangladéš je o pět hodin před standardním středoevropským časem.

PODNEBÍ
  V Bangladéši lze rozlišit tři hlavní roční období. Chladné období (které je pro návštěvu země nejlepší), trvá zhruba od září do února. V nížinách je příjemný chládek, v horských oblastech na severovýchodě mohou v noci teploty klesnout až pod 10o C. I v tomto období však lze návštěvu Bangladéše absolvovat jen s minimem oblečení. V únoru začínají teploty stoupat a přichází horké období, které trvá až do konce května. V tomto období je návštěva Bangladéše velmi vyčerpávající a nepříjemná. Následuje deštivý monzun, který trvá zhruba od června do září (může se zpozdit). Každý den přijde několik silných přeháněk a bouří, časté jsou záplavy, vyvolané rozvodněnými řekami a rozbouřeným mořem. Jednou za čas postihne Bangladéš ničivý cyklon (v roce 1970 zabil několik set tisíc lidí).

PENÍZE, CENY
  Měnou je bangladéšská taka (Tk). Na jaře 1997 byl oficiální kurz 47&mbsp; Tk za 1  USD, výhodnější černý trh v Bangladéši prakticky neexistuje. Pokud vystačíte s nejnižším standardem, vychází pobyt v Bangladéši ještě o něco levněji, než v sousední Indii - vaše měsíční útrata se bude pohybovat v řádu 100  -  150  USD. Stejně jako v Indii si dejte pozor, abyste nedostali natržené bankovky.

  V informační brožurce MZV ČR se píše, že v Bangladéši existuje celní a devizové prohlášení (podobně jako kdysi u nás). Vyplatí se prý nechat si jej při vstupu potvrdit. Jeho předložení totiž někdy vyžadují banky a směnárny, zejména při výměně většího množství valut. Pozor na případnou prohlídku na výstupu ze země! Množství vyvážených peněz nesmí být větší, než kolik bylo deklarováno při vstupu minus vyměněné valuty (uschovat doklad o jejich směně). Nevyužitou bangladéšskou měnu lze vyměnit na USD pouze při výjezdu ze země, a to u určené směnárny ve výši maximálně 500 Tk. V případě potvrzeného celního a devizového prohlášení může být zpětně vyměněna částka až do výše jedné čtvrtiny z celkové při vstupu deklarované částky, maximálně však 6000 Tk. Ze zkušeností cestovatelů ale prý vyplývá, že se na zpětný odkup bangladéšské měny nelze spoléhat, zejména ne v nočních hodinách, v pátek a sobotu.

JÍDLO
  V Bangladéši najdete podobnou kuchyni, jako v severní Indii, snad jen vliv muslimské kultury je zde o něco zřetelnější. Projevuje se především tím, že se v Bangladéši jí více masa (např. masové koule kufti, skopové kebaby, smažené a uzené ryby, ale i v Indii zcela nepředstavitelné hovězí). Typicky severoindická jsou především přesnídávková jídla: placky čapátý, purí a parotha, plněné taštičky samosa či smažená zelenina sabdží. Základem chudé bangladéšské kuchyně jsou především jídla z rýže - dálbhát (vařená rýže s kořeněnou luštěninovou zálivkou), karí (rýže s nejrůznějšími druhy hustých zeleninových či masových omáček) či biriyani (žlutě zbarvené kořeněné rizoto s masem či vejcem). Velké syté jídlo se dá pořídit už za 15  Tk. Kdekoli na ulici není problém koupit slazený jogurt misti či rýžový puding firni. K pití dostanete čaj s mlékem čá (káva se v Bangladéši skoro nepije), limonády světových značek či mléko z kokosových ořechů.

UBYTOVÁNÍ
  Typický asijský cestovatelský standard (tj. malý, tmavý, špinavý, ale postačující hotelový pokojík s jedinou postelí, stropním ventilátorem a většinou i s moskytiérou) lze v Bangladéši pořídit zhruba od 0,5  - 1 USD, o cenu je vždy třeba smlouvat. Pohodlnější bydlení střední třídy v jednolůžkovém pokoji se samostatnou koupelnou stojí kolem 2  USD. V Dháce jsou ceny za ubytování několikanásobně vyšší, než mimo hlavní město. Některé hotely prý odmítají ubytovat společně nemanželské páry, resp. páry s různým příjmením.

MÍSTNÍ DOPRAVA
  K rychlému přesunu do vzdálenějších částí země lze použít služeb několika leteckých společností. Ceny letenek jsou velmi příznivé (např. z Dháky na čtyři sta kilometrů vzdálený Cox°s Bazár /Coxův bazar/ u barmských hranic za cca 30  USD).

  Železniční síť je sice v Bangladéši poměrně hustá, na mnoha místech ale bohužel nemá návaznost přes řeky. Vybrat si můžete od luxusní klimatizované první třídy přes několik mezistupňů až po přeplněnou druhou třídu bez rezervace (rozdíl v ceně je zhruba čtyřnásobný). Pokud nemáte rezervaci, je třeba si stejně jako v Indii po příjezdu vlaku místa k sezení doslova vybojovat. Občerstvení zakoupíte od procházejících prodavačů. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem v Bangladéši je autobus. V podstatě lze rozlišit dva typy. Luxusní dálkové busy s pohodlnými čalouněnými křesly bývají často klimatizované a vybavené videem. Lokální busy jsou méně komfortní (pozor - podle znalců je to slabé slovo!), levnější, ale o něco pomalejší, protože zastavují na mávnutí každému. Jako všude v Asii bývají i v Bangladéši autobusy beznadějně přeplněny. Pokud to jen trochu jde, kupte i předem místenky, nebo přijďte na stanici dlouho před odjezdem.

  Zvláštností Bangladéše jako přímořské země, protkané množstvím řek, je rozvinutý systém lodní dopravy. I na mnoha autobusových i vlakových trasách je použití přívozu jedinou možností, protože mosty přes široká říční ramena neexistují. Na jiných trasách je cestování lodí výhodnější, než použití jiného dopravního prostředku. Je sice pomalé, ale především v přecpaných nižších třídách nabízí mnoho nevšedních cestovatelských zážitků. Na bangladéšských řekách provozuje lodní dopravu řada státních i soukromých společností (soukromé bývají pomalejší, ale levnější), na palubě lze většinou koupit jídlo a pití. Pokud je loď přeplněna, doporučuje se cizincům pokusit se za malý bakšiš proniknout do kabin pro posádku. Lodí existuje mnoho typů, od prastarých koloniálních parníků až po nejmodernější "rakety". Zážitkem je jízda na tradičních rákosových člunech. Často neexistují žádné stálé linky ani jízdní řády a lodě jezdí jen podle momentální potřeby - pak je třeba se na spojení vyptat a o cenu vždy smlouvat.

  Nejběžnějším dopravním prostředkem po městech jsou stejně jako v sousední Indii cyklorikši. Při jejich použití je třeba vždy smlouvat předem, rozumná cena je zhruba kolem 0,1 USD za kilometr. Někteří západní cestovatelé si v Dháce kupují kola - plochý Bangladéš je skvělým cyklistickým terénem.

BEZPEČNOSTNÍ SITUACE
  Podle informační brožurky MZV ČR je vnitropolitická situace v Bangladéši napjatá. Často se konají nejrůznější shromáždění, manifestace a demonstrace, které někdy ústí v pouliční potyčky. Zejména z Dháky a Čitagongu (Čitágáonu) jsou téměř každý den hlášeni zranění, někdy i mrtví. Násilí na ulicích je podporováno i různými teroristickými útoky, pumovými atentáty apod. Cestování do Bangladéše se proto již několik let nedoporučuje. Předpisy jsou v Bangladéši velmi vágní a jejich výklad záleží na místním zvykovém právu a nepsaných pravidlech. Všeobecně je rozšířena korupce, byrokracie a chaos.

  Podle zkušeností některých českých cestovatelů ale i přes toto úřední varování není Bangladéš o nic nebezpečnější, než třeba Pákistán.

JAK DO/Z BANGLADÉŠE
  Po zemi - hranice s Barmou jsou bohužel pro cizince uzavřeny a jedinou zemí, z níž se lze do Bangladéše dostat, tak zůstává Indie. Nejužívanějším hraničním přechodem je Haridispur/Benapol nedaleko Kalkaty, pro cizince bývají občas otevřeny i přechody Haldibari/Chilahati nedaleko indického Dárdžílingu a Dawki/Tamabil v Assámu. Přechod přes Haridispur/Benapol (Banáphul) funguje následovně: z Kalkaty dojedete vlakem do města Bongapore (Bangápur), odkud odjedete za 50  Rp. motorikšou na hranice. Odtud popojděte nebo popojeďte rikšou na nedalekou stanici minibusu do města Jessore (Džešor, 12  Tk, jedna hodina), odkud jede denně několik přímých autobusů do Dháky (zhruba 150 Tk, sedm hodin).

  Při pozemní cestě z Bangladéše do Indie budete nejspíš potřebovat speciální povolení, které vám vystaví v pasové a imigrační kanceláři ministerstva vnitra v Dháce (adresa viz výše). Povolení je zdarma, hotové do druhého dne, potřebujete jen dvě pasové fotografie.

  Letecky - v lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Dháky za tyto ceny: Nemo-Selecta 22 837 Kč, Atlantis Air Service 23 100 Kč, Global Express 28 590 Kč, GTS International (speciální cena pro studenty, déle otevřená letenka) 18 510 Kč. Tyto ceny se mění v závislosti na sezóně.

  Většina cestovatelů ale asi Bangladéš spíš zařadí jen jako jednu z několika zemí na delší cestě po Asii. V tom případě bývá cenově výhodnější letět z Evropy do některého z hlavních asijských leteckých uzlů (tzv. getaways, např. Bangkok nebo Káthmandú) a po prohlídce příslušné země odtud teprve odletět do Bangladéše. Mezi nejlevnější letecké společnosti patří bangladéšský Biman a bhútánský Druk air, nejčastějšími trasami je Bangkok - Dháka (cca 160 USD), Dillí - Dháka (cca 180 USD), Kalkata - Dháka (cca 25 USD), Káthmandú - Dháka (cca 100 USD). Ve srovnání s jinými asijskými městy je finančně velmi nevýhodné vracet se letecky z Bangladéše do Evropy - dojeďte raději po zemi do indického Dillí a leťte domů až odtud.

KAM V BANGLADÉŠI
Dháka 

  Nepřehledné a chaotické hlavní město Bangladéše lze rozdělit na několik čtvrtí: 
Stará čtvrť (Old Dhaka) je spletí malých uliček a bazarů. Na břehu řeky Buriganga tu najdete přístaviště Sadarghát, odkud se nabízí fascinující výhled na veletok a na stovky lodí a lodiček (lze odtud také podniknout výlet na pronajaté lodi). Neměli byste vynechat "Růžový palác" Ahšán Manzil, který patřil navábovi Abdulu Ghaznímu. Blízko něj je proslulý hinduistický šperkařský bazar Šankaríja. Ve Staré čtvrti se skrývá mnoho dalších lákadel: hinduistický chrám Dakéšwárí z 12. století, kde se shromažďují svatí muži, Barakhatra a Čotokhatra, staré mughalské domy ze 17. století, pevnost Lalbágh, (kterou v 17. století vystavěl princ Muhammad Azam a kde najdete mauzoleum, mešitu a Halu veřejných slyšení), velká botanická zahrada, Růžová zahrada s hinduistickým palácem, mešita chána Mohameda Mirdhy z 18. století a mešita Sitára s krásnou mozaikou.
  Na sever od Staré čtvrti se rozkládá Centrální Dháka, plná parků a budov anglických kolonistů. Za vidění tu stojí Národní muzeum, mughalská mešita Satgumbád či park Suhravardi. Další městské čtvrti Dháky zahrnují moderní obchodní centrum Motidžíl (kde je většina bank, kanceláří leteckých společností a drahých hotelů), rezidenční zóny boháčů Gulšan a Banani či Mogh bazar.

  Pokud do Dháky letíte, dostanete se z letiště do centra města autobusem za několik málo Tk. Pokud sem jedete vlakem, přijedete většinou na velké nádraží Kamalpúr na okraji čtvrti Motidžíl. Autobusy do jihozápadního Bangladéše odjíždějí z nádraží Sajedabád, na severozápad (tedy i na hranice s Indií) z nádraží Gabtali, autobusy na východ (Chittagong /Čitágáon/, Cox° Bazar) z ulice Inner circular Rd. ve čtvrti Motidžíl. Lodě "rakety" do tygří rezervace Sundarbans odjíždějí z přístaviště Badam Talá ve staré Dháce. Úřadovnu American expressu najdete na adrese Inner circular Rd., south of Shapla Circle, Motijheel, tel. 95 61 17 51-2.

  Nejpříhodnějším místem k bydlení je v Dháce některý z nesčetných hotýlků ve Staré čtvrti či v oblastech Islampur a Šalakdar, při hledání využijte služeb rikšáků. Doporučit se dá třeba hotel Al-Razzaque international na ulici North-South Rd. nedaleko Nazira bazaru.

STŘEDNÍ A SEVERNÍ BANGLADÉŠ
  Řeka Tongi - po ní lze nedaleko hlavního města Dháky podniknout krásný lodní výlet. Ze středu města dojedete za několik desítek minut po silnici směrem na letiště k mostu Tongi bridge. Nedaleko něj je přístaviště, odkud jezdí lodi do Ulakuly. Na dvouhodinové plavbě za 6  Tk uvidíte rýžová pole a malé vesničky. Z Ulakuly odjeďte rikšou do Kálígandže, odkud jezdí autobusy a vlaky zpět do Dháky. Další možností je pokračovat z Kaligandže několik hodin lodí do Demry. 
  Mymensingh (Maimansingh) - město u hranic s indickým státem Meghalája, v němž stojí za vidění několik mešit a palác Mymensingh na břehu řeky Brahmaputry. V horách v okolí města žijí zajímavé horské kmeny. 
  Tángáil - překrásná Atiova mešita z počátku 17. století. 
Old Sonargáon - "Zlaté město", kdysi hlavní město Východního Bengálska, ležící v těsné blízkosti Dháky. Nejvíc ruin starých památek, mešit a hrobek tu najdete u vesnice Mograpárá, za návštěvu stojí i muzeum lidového umění. 
  Savar Bazar - památník bojovníků za svobodu Bangladéše, ale především nadaleká vesnička Bodapara, kde žijí zaklínači hadů. 
  Madhupur - prales, kde lze pozorovat vzácné opice a ptáky a navštívit vesnici kmene Garo.

VÝCHODNÍ BANGLADÉŠ
  Chittagong (Čitágáon) - největší město východního Bangladéše, ležící na břehu řeky Karnaphuli. Stará čtvrť Sadarghát, velké rybí tržiště a přístav, mešita Šáhdžamá, britská koloniální čtvrť a především zajímavé etnografické muzeum, kde se dozvíte mnoho o bangladéšských horských kmenech. D: autobusem z Dháky za 3 USD (cca pět hodin cesty). 
  Chittagong Hill Tracts (Čitágáonské hory) - horská oblast na hranicích s Indií a Barmou, porostlá pralesy a osídlená zajímavými horskými buddhistickými kmeny (Tiperové, Marmové, Čakmové, Murungové, Khumiové atd.), bojujícími za nezávislost na Bangladéši. K návštěvě je třeba povolení z ministerstva domácích věcí v Dháce. Centrem této oblasti je jezero Kaptai. 
  Cox's Bazár (Coxův bazar) - město v jihovýchodním výběžku Bangladéše u hranic s Barmou, proslulé svými krásnými plážemi. Lze odtud podniknout výlet do městečka Teknaf, které leží přímo na barmských hranicích. 
  Ramu Khyang - buddhistický chrám nedaleko Cox°s bazaru. 
  Mainimati - vykopávky buddhistického centra z 13. století, několik klášterů a archeologické muzeum. 
  St. Martins' island - krásný korálový ostrov nedaleko městečka Teknaf. 
  Jaintiapur (Džajntipúr) - megalitické kameny, vztyčené kdysi kmenem Khasiú. 
  Sylhet (Silhat) - městečko u indických hranic, které stojí za to navštívit kvůli několika muslimským mešitám a hinduistickým chrámům. V okolí je významná Šáhdžahánova mešita, vesničky horských kmenů a především mnoho čajových plantáží. D: cesta autobusem z Dháky trvá asi osm hodin a stojí kolem 3  USD. 
  Sunamgandž - ptačí rezervace s množstvím druhů, kde lze mimo jiné pozorovat rybařící orly.

SEVEROZÁPADNÍ BANGLADÉŠ
  Hat - malá vesnička nedaleko města Bogra, kde se každý pátek koná obrovský a barevný trh.
  Rajshani (Rádžšání) - město na břehu řeky Padmy, zajímavé pro svou britskou koloniální čtvrť a několik muzeí.
  Kantanagar - krásně zdobený hinduistický chrám z mughalského období nedaleko města Dínádžpúr.
  Puthia - několik hinduistických chrámů (např. Góvindův a Džagannáthův) a palác Tahirpúr.
  Gaud - město plné starých mešit.
  Paharpúr - kdysi obrovský buddhistický klášter Somapuri, dnes vykopávky a muzeum.
  Mahasthangarh - buddhistické vykopávky z 11. století, archeologické muzeum a několik chrámů.

JIHOZÁPADNÍ BANGLADÉŠ
  Rezervace Sundarbans - obrovské mangrovové pralesy a bažiny v ústí řeky Gangy, v nichž lze pozorovat množství zvířat (především bengálské tygry, opice, krokodýly a hady). K návštěvě je třeba speciální povolení z lesního úřadu ve městě Khulna. D: z hlavního města lze využít lodní dopravu takzvanou "raketou", která spojuje Dháku s městem Khulna. Cesta trvá třicet hodin, ve druhé třídě stojí kolem 6 USD.
  Mongla - městečko, z nějž lze podniknout lodní výlet do okolních rybářských vesniček.
  Bágherhát - staré historické město, v němž najdete mnoho mešit z 15. století, hrobky muslimských světců a hinduistický chrám Khodlamát.

Další užitečné informace pro cestu do Bangladéše najdete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz.

 
Související články
Cizinec v Bangladéši
Korupce v Bangladéši
Z Kalkaty do Bangladéše
Bangladéš - parníkem do Dháky
 
Přečteno 3529x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: