Bezpečnost při vysokohorské turistice - počasí I

O bezpečném provozování horolezectví a vysokohorské turistiky již bylo napsáno mnoho a proto nebudu vymýšlet nic nového, stejně bych nic nevymyslel, jenom se pokusím udělat výtah z toho nejlepšího, přidám něco osobních zkušeností, trochu to povařím, smíchám s vašimi zkušenostmi, tímto prosím všechny, kteří budou cítit, že mají k danému tématu co říci, aby se ozvali redakci a servírovat se bude lehce dietní nášup o tom, jak v pohodě nahoru a v klidu dolu.

První věc na kterou musíte dát pozor, je už samotný výběr oblasti. V létě, do poloviny července se na jižních svazích poměrně spolehlivě drží sníh do výšek nad 2500m, na severních svazích až do 2000m. Ke konci léta roztává sníh na jihu do výšek nad 3000m, na severu pak do 2500-2800 metrů nadmořské výšky. S přibývající výškou klesá teplota v podmínkách Alp nebo Vysokých Tater s každými sto metry přibližně o 0,6-0,7°C. Pro červenec a srpen platí v Alpách přibližně následující denní teploty: v 1000 metrech +15°C, ve 2000 metrech +8°C, ve 3000 metrech +2°C a ve 4000 metrech –5°C. To ovšem neplatí při náhlých zvratech počasí, kdy se nulová hranice může posunout z 3500m na 2000m i níže.

S tím vším je třeba počítat při plánování túry, při výběru vhodného místa výstupu. Jsou cesty, které jsou bezpečně lezitelné jen při určitém počasí, a proto je vždy lepší se informovat o místní situaci, stavu sněhu, vývoji počasí apod., ale ne podle zpráv v televizi nebo teletextu, ale nejlépe přímo v místě plánovaného výletu buď u místních chatařů, bývají nejspolehlivější, nebo na meteorologických stanicích, jejichž seznam připojuji na konci.

Špatný odhad rizika, které počasí na túře v horách přináší, má obdobné důsledky pro turistu i pro horolezce. Jedním z největších a nejobávanějších nebezpečí v horách je náhlý zvrat počasí. Pro horolezce znamená ohrožení minimálně ze dvou důvodů: za prvé terén, ať už chodecký anebo horolezecký, se stává obtížnějším. Za mokra je z cesty klasifikace II rázem „trojka“ a když se k tomu přidá ještě sníh nebo dokonce námraza, lze docela oprávněně hovořit o stupni obtížnosti IV. To platí i pro těžší cesty. Druhý rizikový faktor představuje podchlazení lidského těla vlivem působení větru a vlhkosti ve spojení  se značným poklesem teploty vzduchu , který je pro zvraty v horách charakteristický.

Ale známe to všichni: sedíme na chatě už druhý den, počasí nestojí za nic a nás svrbí prsty. No tak zkusíme něco malého blízko chaty, ono to jde a tak další den, přestože v takovém počasí by člověk doma nešel ani do hospody, hurá na túru. Plní nadšení stoupáme vzhůru, metry přibývají, člověk okolo sebe moc nekouká a najednou prásk, bouřka, déšť, sníh, kroupy a já stojím na malé polici uprostřed stěny, jen tak nalehko v pláťákách a šustce. To je potom fakt prča.

Přesnost předpovědí počasí se dnes blíží devadesáti procentům (cca 86%). Úplně se na ně tedy nelze spoléhat, ke spolehlivému postupu musíme využívat i vlastních schopností, znalostí a pozorování.

Každý turista, tím spíše vysokohorský, by si měl osvojit základy čtení povětrnostních map.
Z hlediska obsahu se rozlišují povětrnostní mapy výškové a přízemní a dále pomocné. Nás budou zajímat tzv. analyzované mapy přízemní. Útvary tlakových níží a tlakových výší jsou zobrazovány pomocí izobar, tj. čar, které spojují místa se stejným atmosférickým tlakem. Tlakové níže jsou označeny písmenem „N“ a hodnotou tlaku v hPa. Za tlakové níže jsou považována tlaková pole o hodnotě nižší než 1015hPa. Tlakové výše jsou označeny „V“ a opět hodnotou tlaku v hPa, přičemž se jedná o hodnoty 1015hPa a vyšší. Hustota izobar nám může napovědět něco o rychlosti proudění vzduchových hmot-čím jsou izobary blíž u sebe, tím je proudění rychlejší.

Oblasti tlakových výší se vyznačují většinou jasným a klidným počasím, tedy poměrně malou oblačností a minimálními srážkami. Vlivem mírného proudění vzduchu bývají často stabilní po několik dní. Tlakové níže se hlásí již v jejich předpolí optickými jevy na obloze. Jde např. o rozptyl světla okolo slunce, měsíce či hvězd. Je-li ve vzduchových vrstvách obsažena voda nebo led, objeví se kruhy kolem slunce a měsíce, vznikají tzv. halové jevy. Tlakové níže s sebou nesou velkou oblačnost a srážky- Přemisťují se značnou rychlostí-za den mohou urazit až 1000km. I v létě ve vyšších polohách sněží, přichází prudký vítr, popř. krupobití. V regionu Alp můžeme očekávat příchod tlakové níže nejspíše od západu. Blížící tlaková níže bývá nejednou signalizována předsunutou teplou frontou, která je zpravidla méně výrazná v létě. Tzn. teplá fronta neznamená hezké počasí!  Podobně jako u teplé fronty, můžeme pozorovat některé typické znaky i u studené fronty: hory ovlává teplý vzduch, teplota stoupá až do příchodu studené fronty, vítr vane od jihozápadu až západu a může být zejména v pozdním podzimu a v zimě, velmi prudký, začíná se nasouvat oblačnost. S příchodem studené fronty začíná pršet nebo sněžit (již od 2000m, ale i níže), srážky mohou být proloženy prudkými přeháňkami. Hory se zahalí až do nízkých poloh do mlhy. Teplota citelně klesá, a to hlavně v prvních hodinách.

Příznaky zvratu počasí: výrazné ranní červánky s jižním směrem větru, na obzoru se objeví nízká, hustá a kupovitá oblačnost se znatelnými pásy deště, je-li tato oblačnost doprovázena cirry (oblaka ve výšce 5000-12000m, česky řasy-vypadají tak), je zde nebezpečí frontálních bouřek, s následnou periodou špatného počasí, silný pokles tlaku vzduchu před zvratem.

Zásady správného chování v případě, kdy nás zvrat počasí překvapí: je-li to možné, sestoupíme neprodleně do nižších poloh. Jedině v případech, že to již není možné, zvolíme bivak. Musíme ovšem počítat s tím, že na několik dnů (třeba i celý týden) mohou v horách nastoupit zimní podmínky. Ty vyžadují speciální výstroj, ale znemožňují i případnou záchranou akci. Toho si musí být každý vědom!

Slibovaná čísla:
Meteorologické stanice

Německo
- 0049 089 295070 – předpověď počasí DAV pro celé Alpy
- 0049 089 1164 – všeobecná předpověď pro Bavorsko
- 0049 08821 29 09 – meteorologická stanice Zugspitze

Rakousko
- 0043 0512  291600 – osobní informace o počasí
- 0043 0512 1566- počasí pro Tyrolsko
- 0043 0662 1566- Salzburg
- 0043 05522 1566-Vorarlberg

Švýcarsko
- 0041 01 162 – všeobecná předpověď pro Švýcarsko

Itálie
- 0039 047 191 – Jižní Tyrolsko
- 0039 0464 552453 – Arco

Obecné horolezecké informace
DAV (německá alpský spolek) – 0049 089 294940
OEAV (rakouský svaz) – 0043 0512 5320175
CAS (švýcaři) – 0039 0471 993809
OHM (frantíci z Chamonix) – 0033 50 532208