Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Na kole do Číny a zpět

Bojácné Rusko

Radek Červinka / 24.03.2004
Všichni se tu snaží vypadat svalnatě, vystříhané hlavy, pruhovaná námořnická tílka bez rukávů. Přimhouřené oči a jednání svrchu. I v našem průvodci se praví, že Rusko není v žádném případě země pro smíšené páry, ale jen pro skupiny zkušených cestovatelů.
 
Kjachta, malé městečko na mongolsko-ruské hranici. Měníme rubly a prolézáme obchůdky. Mají mnoho levného pečiva, i ostatní ceny jsou ucházející. Lidi jsou fajn, zajímají se. Potkáváme řidiče z Ulan Ude, taktéž nadšeného cyklistu. Zve nás k sobě, ale bohužel se nám to nehodí časově. My máme být v Ulan Ude dle našeho plánu do týdne, je tam náš první kontrolní bod. Slíbili jsme Adamovi, že je dodržíme, nechceme ztěžovat pozici dalším krajanům, kteří budou v Ulánbátaru žádat o víza.
Za městem potkáváme motorkáře z Rakouska. Kdo by je tady čekal ? Piknikujeme na okraji lesa. Pracují pro jakousi charitativní organizaci a objíždějí jednotlivé misie ve světě. Naše informace o problémech na hranicích je netěší. Nás naopak těší jejich nadšení z této země, jedou z Vladivostoku, nikde žádné problémy. Máme trochu obavy z policejních kontrol, na hranici každého okrsku zde je stálá hlídka, GAJka. Jeden z mongolských známých nám líčil, kterak na jedné takové kontrole požadovali neoprávněně pokutu. Nedáš? A dávka ze samopalu vedle auta. Ale Rakušané mají jen dobré zkušenosti.
Všude lesy, převažují borovice. Je to nádhera, procházet se tichým lesem, zvuk kroků tlumí tlející jehličí, poslední paprsky dne se prodírají skrze větve stromů. Stavíme stan a vychutnáváme si zdejší volnost a pohodu. Druhý den před obědem nemáme vodu, vesnice jsou zde značně vzdálené a tak zastavujeme uprostřed polí u zchátralé usedlosti. Stádo špinavých koz a ovcí. Rozpadající se hospodářské budovy. Oprýskaný dům, ze zdi visí dráty, špína.
"Já se na tu komunikaci s lidmi najednou úplně těším", pravím nadšeně Hance a jdu zaklepat na dveře.
Po chvíli vylétne asi dvacetiletý kluk: "Co chceš ?"
"Rád bych poprosil o vodu."
"Co ?? Takhle chceš ?" a naznačuje výmluvně ránu pěstí. Takhle to vypadá vždycky, když něco řeknu.
"V pohodě, promiň", pomalu couváme. Nemám chuť pouštět se do nesmyslného souboje s místním ranařem.
"Jak promiň ??"
Ale než stačíme dojít ke kolu, je venku a podstatně mírněji na nás mává: "Tak pojďte, pustím pumpu."
Pozorně si nás prohlíží, sčítá ceny oděvů, líbí se mu moje boty. "Odkud jste ?" "Češi."
"Tak to už nikdy neříkejte, jinak vás hodně rychle někdo podřízne. Češi mají moc peněz."
"A co mám teda tvrdit, když je podle řeči poznat, že nejsem místní?" "Tvrď, že jsi Chochol, Ukrajinec. Ti peníze nemají a někteří mluví Rusky dost špatně."
Jsme rádi, když jsme od kluka pár set metrů. Vyloženě se bál, shodujeme se. Typická silácká reakce vystrašenýho kluka. Když se ale pozorně rozhlížíme po obyvatelstvu dochází nám, že je to zde obecný standard. Ale dnešní událost přijímám jako velice užitečné varování, moc rychle jsem nabyl dojmu pohody a bezstarostnosti.
Vesnice umírají, zůstávají rozbité neudržované domy a mnoho opuštěných stavení. Pole zaplnily zrezlé traktory, radlice a rozpadlé maringotky. Lidé jsou schovaní za vysokými ploty. Někteří nám odmítají dát vodu, jiní nás ale zvou k sobě a není jim proti mysli podělit se o část svého skrovného jídelníčku. Chleba, mléko, džem. " Nic zde nefunguje, kolchozy se rozpadly, fabriky nejsou, je to hrůza."
"Ale máte tu krásnou přírodu".
Jiskra v oku. "Že jo? Ty lesy. A ty řeky, těch ryb, co zde máme. Vždycky nalovíme, natrháme borůvky, houby. Vypěstujeme něco brambor a zase přežijeme."
Snažíme se jet pomalu, Ulan Ude se blíží a my máme dost času do naší rezervace. Přicházejí první deště. A pak další a další. Do města dojíždíme totálně promáčení, teda hlavně já, protože jsem si s sebou nebral pláštěnku. Kdo mohl vědět, kde skončíme. Tady se mi koupě tohoto druhu oděvu nedaří. Posílají mne od čerta k ďáblu a výsledek je stále stejný.
Náš hotel je jeden z nejluxusnějších ve městě, však nás noc stála 1000 Kč na osobu. Fujtajbl. Za ty prachy jsem v Číně žil měsíc, to jsou ty výhody vyspělé civilizace. Když ale vidím oprýskaný, rozpadávající se nábytek, absolutní nevkus, se kterým je hotel zařízen, nefunkční lampičky, jen sporadicky tekoucí teplou vodu, je mi penízků líto dvojnásob. A ta ranní snídaně. Párek s kopečkem suché rýže a dvěma plátky toustového chleba. Město opouštíme opět za deště.
 
Předchozí díly
1. Šlapeme do Číny
2. Evropou k Turecku
3. Turecko - 38. den cesty
4. Turecké průjezdy
5. Pro pákistánské vízum do Ankary
6. Neexistující Kurdistán
8. Z íránské civilizace do bordelu, špíny a plechových chatrčí
9. Noc pod vojenskou ochranou
10. Jak Afghánec svého milence za moji manželku měnil
11. Pohostinnost na březích Indu
12. Rekordně zvědaví obyvatelé Peshavaru
13. Přes Karakoram Highway do Indie
14. Indické rozčarování
15. Napospas indickým domorodcům
16. Vlakem do Dillí
17. Jeden den v Dillí
18. Nejjižnější cíp Indie
19. Bombové Colombo
20. Rychlý průjezd Srí lankou
21. Thajskem rychle a mimo turisty
22. Laos žravý i hravý
23. Čína s nelegálními stany
24. Navigace po čínsku
25. Čínští mravenci a odstřely
26. Čínské rozpačité úsměvy
27. Čínské zákazy a náhody
28. K čínsko-mongolským hranicím s práskači za zády
29. Vyjednávání s čínskou policií
30. Čínská policie v koncích
31. Jízda přes Gobi
32. Boj v Mongolsku o ruská víza
33. Rusko mongolské hranice
Následující díly
35. Od Bajkalu domů
36. Rusko na vlastní oči
37. Novosibirsk - les paneláků
38. Ruské lány
39. Svéráz národního medu
40. Kolem Moskvy
41. Poslední štreka - přes Polsko domů
Související články
Ruskou Karélií k finským jezerům na kole
 
Přečteno 1907x
 
 
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: