Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Černá Hora

Boka Kotorská

Milan Silný / 30.09.2004
Koupeme se, popíjíme, prokládáme to nějakou tou pljeskavicí a gyrosem. Opět se chováme jako „plážoví hoši,“ ale moc se nám to nezamlouvá. Začínáme se malinko nudit a docházíme k závěru, že v horách nám bylo lépe.
 
Nějaká žebračka na nás loudí peníze, že prý na léky. Přemýšlíme, co dělat, abychom zahnali nudu. Vítězí varianta, že bychom si mohli prohlédnout třeba městečko Kotor, které leží v Boce Kotorské, což je největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a nejjižnější evropský fjord. Celková dálka zálivu je 28 kilometrů a v nejužším místě zvaném Verige je široký pouhých 350 metrů. Boka Kotorská je považována za jeden z nejlepších přírodních přístavů světa.

Slovo dalo slovo a my večer odjíždíme klasickým autobusem do patnáct kilometrů vzdáleného Kotoru. Jízda, samozřejmě hornatou krajinou, trvá zhruba půl hodiny. Okolí kotorského autobusového nádraží vypadá nevábně. Opuštěná chátrající továrna, ošuntělé pomalované budovy, cikánka žebrající cokoliv. Jdeme do přístavu, kde na nás čeká milé zpestření. Právě odplouvá ohromná loď, která je několikanásobně větší než největší budovy v Kotoru. Rozměry lodi výstižně ohodnotil Spído, který když jí spatřil, udiveně pravil „Že tu parkujou takový hovada, jsem fakt netušil.“ Zaručeně je to událost i pro místní, kteří zde v hloučcích postávají, mávají, skákají a natáčejí sebe a odplouvající kolos na kameru.

Taxíkáře se ptáme na nějaké vhodné místo na přespání. On se na nás pátravě zadíval a svou odpovědí nám hodně zvednul sebevědomí. „Můžete přespat klidně v parku, vy jste taková malá armáda. Kdo by si na vás dovoloval?“ Jenomže Suchy dostal průjem, následek to našeho bujarého pití a přežírání coby plážových hochů z Budvy. Nejrozumnější by tedy bylo přespat někde v levném pensionu nebo ubytovně. Na první pokus to nevyšlo, pensiónek jsme sice našli, ale liduprázdný s uzamčenými pokoji. Nikde ani noha. Nevyšlo to ani na druhý pokus. Paní domácí by nás ubytovala, ale na delší dobu, na jednu noc se jí to prý nevyplatí a tak nás poklonkuje o dům dál. Do třetice všeho dobrého narážíme na hotel s názvem Vila Dobrota a máme úspěch. Můžeme se ubytovat. Zkoušíme smlouvat o ceně, ale postarší recepční nás rázně odmítá, neboť ona je jenom zaměstnankyní tohoto hotelu, ve kterém stále žije duch komunistických hotelových zařízení. Cena je pevně stanovena na 12,65 euro za noc a snídani na osobu. Dostáváme dva pokoje a vypadá to, že jsme jediní hosté. Jelikož už je po sezóně, voda nepoteče od 22:00 hodin večerních do 6:00 hodin ranních. Můžeme se prý vykoupat v hotelovém bazénu. „To je dobrej nápad.“

Do pozdní teplé noci sedíme na hotelové verandě, pod pergolami se zralým hroznovým vínem, které samozřejmě nepozorovaně uždibujeme. Když si objednáváme druhou rundu piv, recepční se nám kajícně omlouvá, že už pivo nemá, že je po sezóně. Jenomže je to žena činu. Volá si kuchařku a uklizečku v jedné osobě, prohrábne jí tašky a dává nám její piva, která v tašce našla. Přesně podle rčení „host do domu, bůh do domu.“ Kuchařka se vůbec nebrání a ani slůvkem neprotestuje. Usínáme poprvé během výpravy v normálních postelích a spí se náramně.

Ráno máme průjem už téměř všichni. I přes to, že už by měla, voda stále neteče, takže to díky nám vypadá na hotelových záchodech všelijak. Na naše dotazy, proč voda neteče, recepční jen krčí bezradně rameny. K snídani máme míchaná vajíčka a džus. Říkáme, že bychom chtěli kafe, ale dostává se nám odpovědi, že máme přece džus. Za kafe si musíme trošku připlatit. Navíc není vůbec chutné, je spíše nechutné. Jako zákusek po snídani zobeme imodium, čímž vyhlašujeme našim rozbouřeným střevům válku. Ještěže nás včera večer nenapadlo koupat se v bazénu. Za denního světla vidíme v jakém sajrajtu bychom se to vlastně máchali. Mastná kola, kusy igelitu, jehličí, utopené vosy a mouchy, chuchvalce nažloutlé pěny, polystyrén. Tohle všechno a spousta dalšího humusu pokrývá vodní hladinu, brrr. Postarší obtloustlý a bezzubý hotelový údržbář se zřejmě nudí, a tak se pouští do opravy hodně zánovního motocyklu.

Někdy kolem poledního vyrážíme na prohlídku Kotoru. Recepční nám ochotně vychází vstříc a můžeme si u ní nechat batohy. Oblast Kotoru patří k nejdeštivějším místům v Evropě, ale nám praží slunce. Procházíme křivolakými uličkami kotorského Stareho Gradu, který je zapsán na seznamu kulturního světového dědictví Unesco. Po starých hradbách se drápeme do pevnosti Sveti Jan, která se rozkládá 260 metrů nad městem a zálivem. Díky pevnosti bylo místo ve své době považováno za téměř nedobytné. Z pevnosti je vskutku skvělý výhled na město i na velkou část temně modrého zálivu. Zatímco se kocháme výhledem, fotíme jako vzteklí a máme radost, že průjem se daří zvládnou, stálo by za to, připomenout si pár vět o vzpouře v Boce Kotorské, o které jsme se všichni určitě učili v hodinách dějepisu.

Vzpoura začala 1. února roku 1918 výstřelem křižníku Sankt Georg. Důvodem byly původně protesty proti nesnesitelným podmínkám na lodích a nelítostnému zacházení. Námořníci trpěli hlady, zatímco důstojníci vesele kšeftovali se zásobami. Během vzpoury se však objevily i revoluční požadavky včetně ukončení války a přiznání plného práva na sebeurčení všem národům Rakousko-Uherska. Vzpoura, přestože se k ní přidaly posádky dalších asi 40ti lodí, však zůstala izolována od ostatních nespokojených posádek a nebyla ani vnitřně jednotná. Proti vzbouřencům byly naopak urychleně nasazeny tři bitevní lodě, dělostřelectvo a německé ponorky. Povstání bylo krvavě potlačeno už 3. února 1918. Přes 700 námořníků bylo uvrženo do těžkého žaláře a čtyři vůdci povstání byli o týden později popraveni. Mezi nimi i 29letý rodák z Přerova František Raš. Hrob popravených námořníků se nachází na hřbitově Škaljari nedaleko Kotoru.

Těsně poté, co jsme po starých hradbách dokončili sestup z pevnosti Sveti Jan, jsme v centru Kotoru potkali naše staré známé. Česko-slovenský párek turistů z hor. Museli jsme na sebe upozornit, neboť nás na první pohled nepoznali. Slovenka se začala rozplývat, jak krásně je ve městě Cetinje, které bylo kdysi hodně dávno hlavním městem království Černé Hory. Oni tam byli autem a my se tam máme určitě také zastavit. Sice bychom rádi, ale už se nám to pomalu začíná chýlit ke konci a tolik času nemáme, snad někdy příště. Vracíme se do Vily Dobroty pro bágly. Motocykl pod rukama samozvaného opraváře asi vykrvácel, neboť přístupová cesta k hotelu je celá zalitá olejem, který postupně stéká směrem k mořské zátoce. Další důkaz toho, že Černá Hora je ekologickou zemí. Loučíme se s recepční, která se nám horem dolem omlouvá za všechny nedostatky se kterými jsme se u ní v hotelu setkaly. Ve finále nemám potuchy, jestli její postoj k nám byl kladný či záporný a už se to asi nikdy nedovíme.

 
Předchozí díly
1. Vlakem do Černé Hory
2. Mojkovac - divoký východ
3. Kaňon Tara
4. Stop do Žabljaku
5. Výstup na Bobotov kuk
6. Za foťákem hop a skok
7. Černohorské autobusy
8. Hnízdo zvané Ostrog
9. Přímořské letovisko Budva
Následující díly
11. Cesta do Podgorici a ještě dál
 
 
Přečteno 2090x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: