Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
![]() | ČR | ![]() | Afrika | ![]() | Amerika | ![]() | Asie | ![]() | Austrálie a Oceánie | ![]() | Evropa | ![]() | Stř. východ | ![]() |
Zuzka Hlaváčková / 4.11.2011 | |||||||
| |||||||
Den 7. - 16.7.Ráno foukal velmi studený a silný vítr (když jsem byla běhat, tak mi ještě ke všemu foukal do protisměru, uličník jeden) a začaly se opět stahovat mraky a rozpršelo se. Odbočku na Askju jsme nenávratně minuli, to mě též dost mrzí a místo toho jeli na Bakkagerdi, údajně nejodlehlejší vesnici na Islandu. No, kdybychom věděli, že bude vypadat jako všechny předtím, tak jsme asi jeli na tu Askju. Askja je prý jedno z top ten míst, trénovali tu američtí kosmonauti, když se chystali na měsíc. Jo, to bych chtěla vážně vidět. Bane, v Bakkagerdi měli Elfí kavárnu, kde bylo překvapivě mnoho lidí a prodávali tam výrobky z kamení, odtamtud jsem si odvezla překrásné kamenné knoflíky. Východní fjordy jsme vynechali úplně, v Norsku jsme byli všichni a, upřímně řečeno, fjordy jsou tam hezčí a my nemáme času nazbyt. Po cestě jsme bedlivě sledovali teploměr a teplota klesla na minimum, což byly 3°C.Počasí na Islandu je velmi proměnlivé - může za to jednak oceánské podnebí, jednak členitost krajiny, kdy se mraky často zastaví v jediném údolí a vznikají tak místní bouřky, srážky... Není ale výjimkou, že se během hodiny počasí vystřídá z extrému do extrému - od studeného a deštivého až po slunečné a teplé s modrou oblohou. Velmi významným faktorem je zde vítr - může být klidně 16°C, ale pokud fouká velmi silný vítr, tu péřovku si stejně oblečete. Že je zde všudypřítomný vítr významným faktorem, moc dobře vědí i sami Islanďané - na cedulích podél silnic kromě teploty uvádějí i aktuální sílu a směr větru v daném místě. Možná si také někdo ze zeměpisu pamatuje tzv. islandskou tlakovou níži - jeden z faktorů, který ovlivňuje evropské počasí. Ta je zde v podstatě celoročně a v létě je v ní tlak přecijen o trochu vyšší než v zimě, šance na dobré počasí je tedy vyšší. Odpoledne se nám vyčasilo, ale asi tak na půl hodiny. Zajeli jsme si k Dentifossu - k jednomu z trojice vodopádů v tzv islandském Grand Canyonu. Jako Grand Canyon to opravdu vypadá a celé je to umocněno tím, že se dá dojít v podstatě až ke zlomu Dentifossu, k místu, kde voda začíná padat dolů. Ta síla vody a ten hluk, jaký to nadělá, to je něco obrovského. Večer jsme dojeli do kempu v Ásbyrgi, ale o tom dále.
Den 8. - 17.7.Ráno po probuzení jsem se šla
proběhnout nahoru na masiv v Ásbyrgi. To je v podstatě gigantické údolí ve
tvaru podkovy, o kterém místní věřili, že je otiskem podkovy osminohého koně
Sleipnira, který patřil bohu Odinovi. Vědci však vědí (nebo aspoň tuší), že
tato podkova byla dříve korytem řeky Jökulsá á Fjollum, které se ale, nejspíš
po zemětřesení, posunulo vedle. Ostroh uprostřed byl ostrovem, v čele podkovy
byl vodopoád, po kterém zde dodnes zůstalo vymleté jezírko a podkova se
otevírala směrem k moři. Žijí tu endemičtí ptáci a téměř celá podkova se dá obejít
kolem dokola. Nehledě na to, že je tam nechutně mnoho komárů a much, je to
podívaná, která člověku vážně vyrazí dech. Po Ásbyrgi nás čekala zastávka v Húsavíku, který je vychvalovaný všemi průvodci. Jak už jsem psala výše, města jsou tu skoro všechna stejná a Húsavík není výjimkou - je tu sice pěkný přístav a v něm skvělý rybí bufet, pak taky pěkný kostel, ale za půl hodiny jsme byli pryč. Cílem dneška byl Mývatn - taková malá islandská Riviéra. Navečer jsme dojeli, pokoukali po tzv. pakráterech a ulehli v místním kempu za malých protestů místního počasí. K těm pakráterům - to jsou vlastně bubliny, které vznikly odpařováním bahna, do kterého natekla láva. Umíte si představit, co dělá hrachová kaše? Tak přesně to. Den 9. - 18.7.Ráno počasí ovšem neprotestovalo, zato se naklonilo na naši stranu.
Začalo svítit sluníčko a obloha se vyjasňovala. Asi nemá cenu se zde
rozepisovat, protože informace o místech, která jsme navštívili, se dají najít
vcelku snadno - Dimmu Borgir, Krafla, Hverir a nejmladší lávové pole, které je
z 80. let. Večer jsme se vydali směrem k Akureyri, počasí nám přálo a nálada
byla dobrá. Cestou ještě zastávka u Godafossu a spaní jsme našli až v kempu u
Akureyri, u Grundavíku. Zde je muzeum, jakýsi pseudoskanzen. | |||||||
| |||||||
Přečteno 7227x | |||||||
![]() ![]() ![]() |
| ||
Střípky |
Komerční sdělení |
Štěrba nabízí: |