Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
ČR | Afrika | Amerika | Asie | Austrálie a Oceánie | Evropa | Stř. východ |
Lucie Kinkorová, Petr Drbohlav / 11.07.2004 |
Tahle země je úplně bláznivá. Lidí tu jsou ještě kouzelnější než Turci. Všichni tu jsou hrozně impulzivní a každou chvíli na sebe někdo na ulici řve a pak se zase bratříčkujou. |
Hned první den jsme se chtěli schovat v jedné římské pevnosti pod igelitovou střechu, kterou tam několik dělníků v sakách montovalo. Než dopršelo, přišel jejich šéf a pozval nás na večeři a zaplatil nám hotel. Zapařili jsme nad plnými prohýbajícími se stoly s managementem soutěže "pen marathón" a taky se soutěžícími, které druhý den zavřeli v té pevnosti a do 24 hodin měli napsat knížku na dané téma.
Luci pořád frká smrká kýchá a pčíká a taky kašle, prostě se jí nějak nelíbí gruzínské kytičky... A v nočním vlaku jsme se vůbec nevyspali, protože vedle v kupíčku se celou noc vzájemné vraždili černá pasažérka s průvodčím a strašně u toho řvali. Druhý den by nevyspalá Luci nejraději vyhodila do vzduchu celou Gruzii... Ale jinak je tu fajn, snad až na to, že se nám třikrát přestěhovala ázerbájdžánská ambasáda a my ji pokaždé hledáme na tom špatném místě, ale už jsme ji dopadli. "Já pjanyj, ty střízlivěj, tak s tím něco uděláme", říkal mi opilej chlápek potom co mě na pozdrav políbil na tvář a nechutně u toho mlaskal. A pijou tu všichni a míru neznaj, a pak by nás chtěli tahat k sobě domů a tam opíjet. "Až do dna," velí babička a sama trochu šidí se sklenkou červeného viného meziproduktu. Timur, její vnuk, pronáší jeden přípitek za druhým a elektrika pořád nejde, a tak musíme popíjet při svíčce. Tahle rázná babička nás k sobě domů unesla přímo z maršrutky, abychom nemuseli spát v hotelu, a teď se její rezavý kocour zavrtěl do peřin mezi nás. Vlaštovky si lepí hnízdečka a serou na pestrobarevné fresky z dvanáctého století v jeskynním komplexu Vardzia. Mnich svírá v dlaních holubici a povídá si s ní. Pak nám v labyrintu chodeb ukazuje cestu ke studni. O 2 km dál v podobném komplexu, kam ale turisté nejezdí, si s námi povídá jen pasák a kouří u toho smradlavou bezfiltrovou cigaretu. Jeho ovce se rozvalily v troskách jakési místnosti. Vysazuju Luci do díry ve stropě, aby našla cestu do dalšího patra. Nenašla, a tak vzhůru do Arménie. Jestli se někomu z vás (obratných horolezců) podaří dostat do bílého kostela ve vrchním patře ženského kláštera u Vardzii Vaniš Kvabebi, dejte nám vědět. |
|
Přečteno 1506x |
Komentáře |
Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky |
Poslat odkaz Tisk Zpět |
| ||
Střípky |
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu |
Komerční sdělení |
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo |
Štěrba nabízí: |