Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Maroko

Hašišový dýchánek

Milan Silný / 2.02.2005
S Tintím docházíme k závěru, že to v marockém přístavu bude ještě dost podobné Evropě. Jenomže hned po vylodění nás čeká šok – v Evropě tedy rozhodně nejsme.
 
Celnice
Na celnici vidíme neskutečný mumraj. Spousta celníků a policistů v uniformě i bez ní. Někdo má visačku s fotkou, někdo nemá vůbec nic. Do toho spousta dělníků, prodavačů, nejrůznějších příživníků, hluk, smrad, špína a žhnoucí slunce. Platíme 5 dolarů za vyplnění nějakého pojištění, protože na otázku, kolik budeme platit, nám uniformovaný úředník odpověděl: „Dejte kolik chcete, my jsme soukromá firma.“ Když jsme nabídli míň, tak se začal smát, pak sebral naše pasy a zmizel. Po téměř hodině čekání nám jiný člověk říká: „Nemusíte pospíchat, tady jste v Africe, tady je o dvě hodiny méně než v Evropě.“ Dostáváme zpět pasy, čemuž jsme pomalu přestávali věřit. Nejotravnějšímu týpkovi dáváme 120 dirhamů (1 dirham = cca 3,50 Kč) pro něj a 20 pro jeho poskoka v kulichu. Původně chtěl 300 a nedal se odbýt. Vlezl si k nám do auta a dušoval se, že na další policejní kontrole ho budeme stoprocentně potřebovat.
Opouštíme „celnici“. Náš „ochránce“ samozřejmě lhal, jako když tiskne. Žádná další kontrola už nebyla. Pouze jsme minuli jedno policejní stanoviště, což bychom určitě bez něj taky zvládli, a ještě bychom byli o nějaký dirhámek bohatší. Měníme v bance 20 dolarů a místo nich dostáváme 224 dirhamů. První dojem z Maroka je dost otřesný, snad to takhle nebude vypadat všude.

První kilometry v Maroku
Míříme do měst Tetouan a Chefchauene. Krajina je mírně hornatá a každou chvíli je u silnice chodec, jezdec na oslu nebo pasáček koz a podobně. Téměř každý, koho míjíme, nám nabízí hašiš, nebo na nás rovnou mává už ubaleným „špekem.“ Doma jsme byli varováni, abychom tady na severu žádný hašiš od prodavačů u silnice nekupovali. Prý nám prodá hašiš a za nejbližší zatáčkou už na nás bude čekat policie a bude chtít úplatky.
Silnice se klikatí mezi okolními svahy a je v dost špatném stavu. Přes cestu jsou občas položené podomácku zhotovené a hlavně nijak dopředu avízované zpomalovací příčné prahy. Většinou se jedná o příčně položenou zabetonovanou trubku. Musíme jet krokem, což je docela unavující. Na noc se ubytováváme v hotelu ve městě Chefchauenu. Město je docela pěkné, položené na svahu hor.
Ještě než opustíme bezpečí našeho vozu a vkročíme mezi davy Maročanů, navzájem se ujišťujeme, že se rozhodně nebudeme s nikým vybavovat, s nikým nikam chodit, natož abychom si od někoho něco brali a na zdejší jídlo a pití se rozhodně ani nepodíváme.

Abdulova bouda
Jenomže téměř ihned po vystoupení z auta se seznamujeme s Abdulem, který je, jak se později dozvídáme, místní drogový dealer. Je to sympaťák a o nás říká, že jsme z „Čechoslávie.“ Zve nás k sobě na čaj a na hašiš. Máme trochu strach, že to je nějaká bouda, ale jdeme. Ty tam jsou všechna naše předsevzetí. Úzkými klikatými uličkami nás vede k sobě domů a začíná se stmívat.
Byt má dost přepychově zařízený. Všude spousta polštářů a polštářků. Kvůli nám vzbudil manželku v dosti pokročilém stádiu těhotenství, aby nám uvařila čaj. Ta samozřejmě poslušně plní svůj úkol. Dítě se prý má narodit každým dnem, říká Abdul jako by se nechumelilo. Jejího mladšího bratra poslal kamsi pro cigarety a hašiš. Pijeme mátový čaj. K zakousnutí dostáváme domácí pečené sladkosti. „Co když jsou otrávené?“ Je nám to jedno.
Abdul vypráví různé neuvěřitelné báchorky. Například, že byl dva roky v Itálii ve vězení za pašování drog a že jim odtud utekl přes celou Evropu až do Nizozemí, kde si potom neskutečně užíval. Chlubí se, že má rodinu po celém světě a že má asi deset tisíc příbuzných. Tintí si do něj trošku dloubne, jestli by je dokázal vyjmenovat. Dále nám objasňuje situaci kolem hašiše. V Maroku prý hulí každý. Děti ve škole, stejně jako mladý král Mohamen VI., ale oficiálně je to zakázané.
Pak přichází poněkud starší soused Omar v kulichu a zapojuje se do rozjetého hašišového dýchánku. Je to super večer. Už nemáme strach.

 
Předchozí díly
1. Z Čech na Gibraltar
Následující díly
3. Starobylá Medina ve Fezu
4. Obchodujeme v Maroku
5. Výstup na Erg Chebbi
6. Jízda oázami a kaňony
7. Výstup na Toubkal
8. Atlantik a kouření oslích bobků
9. Casablanca
 
 
Přečteno 1082x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: