Bruslení v Holandsku

Nočník Evropy

Bohužel nápad s intenzivním bruslením po holandských cyklostezkách vzal za své hned první den, kdy jsme poznali, proč se Holandsku říká nočník Evropy. Frísko - severní část Nizozemí, nám ukázalo svoji drsnou větrnou i deštivou tvář, která bruslení rozhodně nakloněná není. Smířili jsme se s tím, že nám vždy půlden proprší a druhá půlka padne na sušení silnic, a mířili z Fríska na noční inline jízdu v Amsterdamu v severním Holandsku.

Dvacetikilometrová hráz

Frísko a Severní Holandsko spojuje kromě pár trajektů 30 km dlouhá hráz s dvouproudou silnicí E22. Mezi mořem a hlavním tahem na Amsterdam je cyklostezka. Šířkou by u nás odpovídala označení silnice 2. třídy, kvalitou silnice 1. třídy. Spěchali jsme sice do Amsterdamu, takové svezení jsme si však ujít nenechali. Auto jsme zastavili u u svodidel, jeden z nás si navlékl brusle a už si to svištěl proti větru po opuštěné cyklostezce. Druhý z nás jel následujících 10 km autem. Chtěli jsme se projet i po větru, a tak jsme otočili brusle i auto a jeli zase zpět. Projíždějící auta troubili -  na cyklisty jsou zde zřejmě zvyklí, ale bruslaři budili pozdvižení.

Pobřeží u Amsterdamu

Podobné svezení nabízejí i cyklostezky podél pobřeží na západ od Amsterdamu (Haarlem, Zandvoort), které jsou sice užší, ale ve všední den opuštěné. Jedná se o víkendovou výletní a odpočinkovou oblast pro obyvatele Amsterdamu. A moře má teplotu tak akorát na skákání do vln za jakéhokoliv počasí. Zkrátka, Nizozemí nudnou zemí není!

Muzeum bruslení

Velkou nevýhodou je, zejména v tradicích opředeném Frísku, jazyková bariéra. Nám nestačila k domluvě angličtina, němčina ani francouzština. Nejvíce jsme tímto jazykovým komplexem trpěli v muzeu bruslení v malém městečku Hindeloopen. U jedinečných ledových i kolečkových exponátů jiné než holandské popisky nenajdete. To nejdůležitější jsme však pochopili – vesnička Hindeloopen je jedno z míst, kudy se jezdí po zamrzlých kanálech slavný závod 11 městy – „De Friesche Elf Steden“. Jezdí se jen za skutečně mrazivých dnů, kdy je garantována požadovaná síla ledu. To se povedlo v minulém století jen 15krát, naposledy v lednu roku 1997. Celá trať měří 200 km a může ji jet každý zájemce. V muzeu doporučuji shlédnout video s historickými záznamy tohoto závodu a omrzlý palec jednoho z účastníků.