Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Rady na cesty > praktické

Jak nezemřít hlady a přitom nebýt zatlačen krosnou

Jan Meindl / 7.01.2010

Dost dlouhou dobu jsem brouzdal po internetu, četl desítky různých špatných i dobrých rad a cestopisů a přišel díky nim na mnoho různých tipů. Některé jsem zavrhl jako špatné hned, ale většinu jsem postupně vyzkoušel. Něco se osvědčilo, něco méně a někdy jsem si nadával, že jsem raději nezůstal hlady. Ač si asi každý člověk musí projít fází, kdy s sebou na výlet tahá flašku okurek a lunch meat, pokusím se zde popsat způsob, jak se mně osobně povedlo srazit váhu jídla na minimum a přitom udržet alespoň nějakou poživatelnost. Budu doufat, že se někdo inspiruje, či to někomu pomůže, až bude hloubat, co ještě přibalit.

Náčelníkovy rady

Zásadně se držím několika Náčelníkových (Miroslava Nevrlého) rad, a to především z knihy Karpatské hry.

1. S normálními jídly neobstojíš, jsou těžká, neskladná, kazí se a roztékají.
2. Fascinovalo mě, co všechno se dá jíst. Všechno, téměř všechno.
3. Poutníkovo jídlo musí být nejlehčí, proto nejsušší.
4. Neber s sebou chutná jídla. Nedobrá, stále stejná strava ti usnadní střídmost

Základní potraviny

Vyzkoušel jsem toho mnoho. Abych to co nejvíce zpřehlednil, udělám zde velice suchý a nezáživný seznam různých pochutin, se kterými mám osobní zkušenosti.

Nudle – nedoporučuji. Spotřebují mnoho vody, tím pádem i plynu (vařím na plynovém vařiči VAR) a hodně prostoru v ešusu. Pokud se jednoho z tohoto nedostává, vznikne nechutná šlichta.

Kuskus – v mém testu vyšel jako nejlepší příloha. Nemusí se vařit, stačí jen malé množství vody. Velmi dobře chutná téměř s čímkoli.

Pohanka (lámanka) – doporučuji. Výhodou je krátká doba varu. Chuť mě osobně příliš neokouzlila, moje sestra na ni ale nedá dopustit.

Chleba – pokud chcete obědvat a nechcete vařit, je asi nutný. Doporučuji celozrný, krájený, balený do takových igelitových kostek po pěti krajíčcích (1 kostka úplně stačí na symbolický oběd pro 2 osoby). Bez zvláštní údržby vydrží 2 měsíce. Normální chleba je dobré první dny nebalit do igelitu, nýbrž do nějaké prodyšné utěrky. Až když hrozí zlomení nože při krájení, strčím ho do igelitky. V opačném případě může zplesnivět.

Vločky – hodí se na snídani na kaši. Mají navíc výbornou výživovou hodnotu.

Dochucovadla

To hlavní máme za sebou. A nyní výčet věcí, které nutně nepotřebujeme, ale které nám pomohou dát jídlu alesopoň nějakou chuť.

Koření – bomba vynález. Stačí malé množství a dá se díky němu sníst téměř cokoli. V případě nouze i brouky a hmyz.

Instantní omáčky – úžasná věc. Na výběr jsou dokonce dva druhy – svíčková a rajská. Není nad to večeřet kuskus zalitý svíčkovou omáčkou :-) Odvážím se to nazvat téměř delikatesou pro gurmány. Zvláště na Fagarašském hřebeni

Lovečák – je dobré ho koupit tak měsíc před odjezdem a šoupnout do ledničky. Je potom lehčí a mnohem více vydrží.

Česnek – univerzálně použitelný. Dá se přikusovat ke všemu, od tvarohu až k pohance.

Med – docela zbytečná a těžká zhůvěřilost. Ale není nad to cucnout si před usnutím trošku sladkého medíku... Ke slazení je však podle mých zkušeností mnohem efektivnější používat cukr.

Granko - puckaté kakao ze sušeného mléka, nad kterým bychom v době dostatku ohrnuli nos, na horách ale potěší a zahřeje.

Extra tip pro Rumunsko – od bači vysomrovaný či za cigarety vyměněný ovčí sýr. Lahoda. Ovšem pozor - je dost tučný a navíc dost často obsahuje okem nezpozorovatelné brebery, které mohou méně odolné jedince docela prohnat. A toaletní papír je na horách nedostatkové zboží.

Z dalších potravin se hodí vzít cukr, sůl, rozinky, křížaly (=sušená jablka), škvarky, sušené maso, sušené mléko, bujón, paštiky, pudink, sladké tyčinky (ne ale čokoládové, ze kterých se přes poledne může stát rozteklá „kajda“) a čokoládu (zabalenou v plastu, aby v případě roztečení nevytekla na spacák či do náhradních ponožek).

Kolik toho vzít?

Ne tolik, abychom něco přivezli domů a naopak ne zase málo, abychom měli zbytečně hlad (či došlo na již zmíněný hmyz - pokud jsme ti šťastnější a nejsme tak vysoko, že žádný nenajdeme). Toto se dá jednuduše zařídit tak, že se doma podle energetické hodnoty určí natvrdo denní příděl potravin pro jednotlivce.

V čem potraviny skladovat

Naposledy jsme sypké látky, předem důkladně zvážené a rozdělené na jednotlivé dny, napěchovali do igelitových pytlíků a pevně omotali izolačkou, jinak by se mohl igeliťák snadno protrhnout (vysypávat například takový kuskus z použitých ponožek nebude nejspíš hezký zážitek). Stačí vždy rozříznout, vysypat do ešusu a nic nevážící plast vyhodit v ČR do žlutého kontejneru. Nyní (nevím už, jestli jsem to někde četl, nebo tento geniální nápad vymyslel sám) chceme vše sypké nasypat do PET flašek a udělat si na ni měrky. Jednoduché, pevné a nemáme bordel v krosně. Vše ostatní jsme měli v pevných znovuotvíratelných pytlíkách. Pokud se pohybujeme v oblastech spolu s medvědy či divokými psy, je dobré voňavé potraviny (lovečák atd) vzduchotěsně utěsnit a nejradějii se ho zbavit třeba zavěšením na strom. Noční nezvaná návštěva by nás asi též nepotěšila.

Pár slov na konec

Nezkoušejte sušenou mrkev. Zvláště ne s nudlemi. To potom může vzniknout legendární „kekel“ (viz foto). Přestože jsem vše psal tak, jako bych vše sám vymyslel a sám vyzkoušel, není to pravda. Minimálně z poloviny se na tom podílela má milovaná sestra a nerad bych její spolupodílení zapřel. A jak jsem již říkal, čerpal jsem z mnoha pramenů, tak pokud někdo bude mít pocit, že jsem vyloupil jeho myšlenky, tak se omlouvám. Samozřejmě je mnoho způsobů stravování, toto je pouze mnou vyzkoušený a osvědčený. Pokud jste někdo jiného názoru, rád se poučím v případné diskuzi.