KALiMERA > Fórum > Žádný zapadákov neexistuje!

Žádný zapadákov neexistuje!

To je ale zapadákov! To je ale nuda! Vždyť se zde vůbec nedá kam jít a není co dělat! Takto mluví a uvažují mnozí mladí lidé na vesnicích, nebo v malých městečkách. Skutečný, pravý a plnohodnotný život je podle nich pouze ve velkých městech se všemi jejich možnostmi, zábavou a rozptýlením. A proto nejednou natrvalo odcházejí ze "zapadákova" svého rodiště, aby si užili svého života tam, kde to opravdu žije. A přece je tento názor nesprávný, i když jde o názor většinový. Ne že by mladí lidé neměli jít do světa, neměli něco zkusit a něco zažít, ale třeba vědět, že pravá plnocennost života je absolutně stejně dosažitelná z každého místa na zemi, ať by se na první pohled jevilo jako ten největší zapadákov. A je zajímavé, že právě z těchto takzvaných zapadákovů má člověk nejednou mnohem blíže k tomu nejdůležitějšímu a nejpodstatnějšímu, co v jeho životě vůbec existuje. A sice k Bohu! K němu je ze všech míst na zemi stejně daleko! K němu je odevšad stejně blízko! V tomto směru není žádného rozdílu a znevýhodnění. V tomto směru vládne absolutní spravedlnost. V tomto směru neexistuje žádný zapadákov. Dokonce je to paradoxně spíše naopak, protože vesnická stařenka, která jde do kostelíka, protože koneckonců kromě něj ani moc kde jít nemá, tato stařenka je mnohem blíže k dosažení plnosti vlastního života, jako mladý člověk ve velkém městě s jeho nejrozmanitějšími možnostmi užívání si a trávení volného času. Neboť budování vztahu člověka k Bohu je v tichu venkova, v jeho přirozené prostotě jaksi mnohem snazší a jednodušší, než ve velkých městských aglomeracích, kde tuto základní povinnost každého vědomého tvora vůči svému Tvůrci přehlušuje šum věcí lidských. Velkoměstská koncentrace lidských přání, tužeb, ambicí, nálad, potřeb, názorů a ještě mnoha jiných věcí totiž překrývá tichou touhu duše po Bohu. V hektickém kolotoči městského života plného práce, kultury, zábavy a užívání v mnoha případech nakonec zanikne a je v člověku udušeno to nejdůležitější, co se může plně rozvinout a vykvést jen v tichu, v klidu a v přirozené jednoduchosti bytí. Vše je tedy úplně jinak! A sice právě tak, jak se o tom píše v Písmu. To totiž, co se lidem jeví jako velké, atraktivní, výjimečně a zajímavé je ve skutečnosti malé a nicotné. A naopak to, co se jim jeví jako malé, nicotné a nezajímavé je ve skutečnosti velké. A proto budou také první poslední a poslední první. Neboť není náhoda, že právě ve vesnicích je mnohem více lidí věřících v Stvořitele, jako ve městech. A proto jsou nejednou právě města jedním velkým duchovním zapadákovem, plným materialismu, kariérismu a čistě rozumových snah, zatímco "zapadákovy" vesnic představují prostředí, ve kterém si může člověk mnohem snadněji vybudovat vztah ke Stvořiteli, na němž jako jediném přednostně záleží. A všimněme si ještě jednu věc, a sice stáří. Stáří, kdy se mnozí lidé dostanou na periferii života a jejich existence se omezí na pár metrů čtverečních. To se mnohým, zejména mladším lidem může jevit jako zoufalé. A přece to zoufalé není, protože i na sklonku života nám stále zůstává na dosah to nejpodstatnější a nejdůležitější: možnost budování si vztahu k Bohu! Možnost přibližování se k Němu, prostřednictvím poznávání jeho Vůle, jeho Zákonů a jeho plánů s člověkem. Možnost pochopení pravého smyslu bytí. Velká Spravedlnost Nejvyššího dbala tedy důsledně na to, aby člověk v každém věku, v každém společenském postavení, každé úrovně vzdělání a z každého místa na zemi měl vždy stejně daleko, nebo stejně blízko k tomu nejdůležitějšímu a nejpodstatnějšímu. K Bohu! V tomto směru vládne dokonalá spravedlnost! V tomto směru mají všichni stejnou příležitost! Příležitost k nalezení a poznání smyslu svého bytí, který je spojen s realitou existence Stvořitele se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Tento pravý smysl bytí je však na míle vzdálený od toho, co lidé v současnosti považují za prioritní a dominantní. Kvůli čemuž promrhají celý svůj pozemský život na nicotnosti. Na nicotnosti sice zdánlivě velké a hodnotné v očích lidských, ale nesmírně malé, ba až směšné malicherné v očích Páně. http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

Přečteno 6x

Zpět Zpět na blog

Přidat komentář

Z vaší země nelze přidávat komentáře. Pokud chcete přidat příspěvěk, zašlete nám jej prosím emailem.