Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Půl roku v Africe

Jak jsme nevystoupili na Mt. Bingu

Lucie Kinkorová, Petr Drbohlav / 23.04.2003
Joseph si s sebou na týdenní pochod horami nese asi 10 kg mouky, mačetu, pláštěnku a kanistr s čirokovým pivem. Neustále prší a do základního tábora přicházíme po šesti hodinách ostré chůze místo avizovaných 3 - 4 hodin.
 
K výstupu na horu Mt. Binga potřebujeme ještě povolení náčelníka poslední vesnice, kterému tato hora patří. Říká, že záleží na počasí. Výstup z Mozambiku je obtížnější než po stezce vedoucí přes zimbabvské území. Binga se zahalí do mlhy a potom si často vybírá oběti na životech. Vízum do Zimbabwe nemáme, tak doufáme, že nám počasí bude přát.

Joseph se začíná obávat rozvodněné řeky Msapa, kterou by nešlo přebrodit. Na břehu zjišťuje, že je to dobré. My však stávkujeme, být týden odříznutí od světa v základním táboře za řekou není náš cíl. Joseph nás uklidňuje, že voda do dvou hodin opadne. Během následujících 10 minut však rychle stoupá a Joseph nás popohání, abychom se ještě vůbec stihli přebrodit.

Po vyždímání a usušení oblečení se vydáváme na průzkum nijak neoznačené zimbabvské hranice a přemlouváme Josepha, aby nám ukázal vodopád, kte kterému vede cesta přes rozvodněnou řeku po kmeni padlého stromu. Možná zítra, až opadne voda, se podíváme na křovácké skalní malby a soutěsku Msapy.

Druhý den ráno je však opět zataženo a Joseph s náčelníkem nám Bingu rozmlouvají. Uposlechneme je a vracíme se ke vsi, kde si kupujeme tradiční jídlo místních obyvatel Shona - sušené houby. Na vyhlédnuté místo na spaní potřebujeme přebrodit Msapu. Dravý proud podtrhává nohy, chodidla bezmocně kloužou po balvanech, které nejsou v kalné vodě vidět. A už se koupu uprostřed řeky i s krosnou. Petr mě hned vytahuje, voda se naštěstí do batohu nestihla dostat. K večeři si vaříme dobře proprané zakoupené houby s rýží, ze kterých se stala dokonale křupavá zvláštně aromatická hnota. Inu, hlavně když neskřípe písek mezi zubama!

Ještě za tmy a bez snídaně vyrážíme na tříhodinový pochod k hlavní silnici, abychom zde stopli možná jediný dopravní prostředek do civilizace. Je sobota, a po 4 hodinách čekání nás bere zřejmě dnes první a poslední chapa. Slunce svítí a my litujeme, že jsme si Bingu nechali rozmluvit.

MOZAMBICKÉ HOSPODY, BARY A NÁLEVNY
Na barové židličce sedí bílý padesátník - Zimbabwan nebo Jihoafričan a hučí anglicky do černého recepčního, který mluví jen Shanga a portugalsky. Obcas doleje svému hostu značkové whiskey. No, tak tu mohou pít ti bohatí.

Pijí však i obyčejní Mozambičané. Přicházíme ke třem slaměným chýším uprostřed kokosové plantáže na těžko přístupném poloostrově Linga Linga. Vesinčané nazývají toto místo "bar". Na písku se válí několik na mol opilých černochů. Někteří něco nesromzumitelně mumlají, jiní jen gestem ukazují, ať si k nim přisedneme. tedy spíše zalehneme. Kokosové víno, kterým se nalévají, připomíná ráno spíše neškodný džus, k večeru se stává díky působení vysokých teplot spíše driákem. A navíc se zde, kde jiné stromy než kokosové palmy nerostou, šenkuje skoro zadarmo. Mozambické černé pivo - milk stout- ochutnáváme v Chimoio, v neútulné vykachlíkované budově bývalého nádraží, s umělohmotnými křesílky a stolečky, s pár už dosti opilými černochy, televizí bez zvuku a hlasitým rádiem. Číšník s obrovitým otvírákem nám přináší půllitrovou láhev, hambatě oblečená černoška dvě dvoudecové skleničky. Babky s barevnými šátky na nás potutelně pomrkávají od vedlejšího stolu, upíjejíce přitom z flašky piva ze zdejší provincie.

KUŘÁCKÝ RÁJ
Na chimoiském trhu upoutávají můj pohled prodavači postávající u hromádek nasekaného tabáku. Z hecu si beru do ruky pětisetmeticaisovou minci (= 55 haléřů) a nabízím ji jednomu z nich. Říká, že nejlevnější odměrka stojí 3 000 a štědře mi sype do papírového kornoutu podle oka. Tabáček úžasně voní, jen si ho nemáme do čeho ubalit. Ptám se recepčního v indickém hotýlku, kde můžeme pořídit papírky. Chvíli na mě civí a pak prohodí: "Ale to se přeci balí do novin!"

 
Předchozí díly
1. Expedice Afrika 2003
2. Ubezpečovaná bezpečnost
3. Černé přepadení
4. Svazijsko-mozambická mozaika
5. K pohoří Chimaninami
Následující díly
7. Hora za mouku a cukr
8. Lapálie v Tanzánii
9. Běloši na ukrajině v Tanzánii
10. Bydlo v Tanzánii
11. Výstup a pád do protikladů
12. Maasajské čarodejnice
13. Jezero v kráteru Ngozi
14. Na dřevěné bárce na Zanzibar
15. Život v Zanzibaru
16. Keňa zchlazující
17. Záchod a sprcha po etiopsku
18. Líný průvodce a bloudění po Bale
19. Zakeřná vysokohorská nemoc
20. Ten Lalibela plný nejen kostelů, ale i překvapení
21. Vydřiduši na vyschlém Nilu
22. Etiopské památky a efektivita
23. Letargie v etiopské státní nemocnici
24. Aksum – město nechráněných a nehlídaných památek
25. Etiopský Kocourkov
26. Úzkými uličkami Hararu
27. Dětský terror po etiopsku
28. KEŇA, lidé a bandité
 
 
Přečteno 787x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: