Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Turistika > hory

Jesenická hřebenovka na lyžích

Redakce / 16.03.2005
Když jsem se v devadesátémdruhém roce odstěhoval z Tater zpět do svého moravského rodiště, dlouho jsem si nemohl zvyknout na absenci pořádných hor. Po vzoru alpských Haute Route mne jednou napadlo přejít na lyžích co nejdelší a nejzajímavější úsek nejvyšších moravských hor.
 
První  rok  jsem  se  pokoušel  marně. Buď bylo málo sněhu, nebo nebyly prošlápnuté stopy.  A taky  jsem  si  nerozuměl  s počasím.  Ale dočkal jsem se. V  pátek  večer  cítím,  že  mám  mimořádnou  šanci.  Po  víkendové  sněhové  kalamitě  následuje  týden  krásného  počasí. 

Do  Žďárského potoka  jsme  přijeli v 5.20 ráno. Vzal  jsem  si  běžky, hole, batůžek s termoskou a s trochou  jídla.  Zuzka  odjíždí  autem.  Zamávám a  mizím  opačným  směrem. Hned první metry  na sněhu dávají  tušit,  že podmínky se blíží optimu. Sníh křupe pod lyžemi, lehce se stoupá.  Začíná  svítat  a  v 6.20  pod  Alfrédkou  vyšlo  slunce.  Jako  duch  jsem minul  spící  chatu  a  moje  kroky  směřují  vzhůru  na  hřeben.  Jelení  studánka  mě  vítá  nádherným  rozhledem.  Je  7.00. 
Na  hřebeni  je  stopa  místy  vyfoukaná  tak,  že  vystupuje  nad  okolní  povrch.  Dá  se ale  bruslit  skoro  kdekoliv.  S  Pradědem  před  očima  svištím  z  Petrových  kamenů.  Nikde  ani  noha.  Prvního  člověka  jsem  potkal  na  úbočí  Pradědu.  Další  lidi  jsou  před   Švýcárnou.   Je  8. 30 a těším  se  na  čaj.  Jsou  tu  ubytovaní  Němci a  právě  snídají.  Mě ale personál  odbyl  se  slovy  že nemají vodu a tudíž  ani  čaj. V ruksaku  mám  termosku  a  v  ní  zbytek  čaje,  a  tak  mi  Švýcárna  i  s  celým  personálem  může  být  ukradená.

Úsek  k  Červenohorskému  sedlu  mi  opět  zvednul  náladu.  S  náhodným  pocestným  jsme  svorně  zanadávali  na  poměry  a  mizerné  služby.  Stopa  do  sedla  je  ukázková.  Větší  skupinku  lidí  jsem  potkal  až  u  sjezdovek.  V  sedle  už  je  jako  v  úle.  Je  9 .30  -  čas  na  doplnění  kalorií.  V  místním  bufetu  měli  nejen  vodu,  ale i  čaj  a  polívku.  Po  jídle  mažu  dál.  Nějak  se  zatahuje,  kdeže  ranní  plechy  jsou...  .  Aspoň  se  nespálím! 

Vřesová  studánka ,  stoupání  na  Keprník.  Tady  trochu  fouká.  Přes  Šerák  a  Čerňavu  svištím  do  Ramzovského  sedla.  Je  12 .00 -  s mezičasem jsem  spokojen.  Davy  lidí  mě  ale  nenechají  dlouho  rozjímat.  Cesta  na  Paprsek   je  „motání  se“  v  chumlu   turistů.  Začínám mít hlad.  Na  Paprsku  v  chatě  musím  něco  pozřít,  i  kdybych  měl  stát  frontu.  Chata  je  klasicky  na  prasknutí,  ale  personál  kupodivu  stíhá.  Tak  jsem  se odbyl  smažákem a  zapil  to  Šerákem.  A znovu  do  stopy!  Sjezd  k  Medvědí  boudě  znám  zpaměti,  stejně  jako  značku  na  Králický  Sněžník.  Hlásí  se  ale  únava.  Svádím  to  na  pivo.  I  sníh  je  teď  horší  než  ráno.  Ve  stínu  „zkůrovatěl“.  V  17 .00  jsem  stanul  na  vrcholu Králického Sněžníku -  posledního  dnešního  stoupání. 

Cesta  dolů  ze  Sněžníku  je  ale  ještě  dlouhá.  Naplánoval  jsem  si  sjezd  po  červené  značce  do  Prostřední  Lipky  na  vlak.  Na  rozcestí červené a žluté jsou  moje  plány  zhaceny.  Stopa  je  projetá  jen  ve  směru  do  Horní  Moravy po žluté značce.  Šlapat  po tmě  20  km dlouhou stopu  v  lese  mě  ani  trochu  neláká,  a  tak se vzdávám  bez  boje. 

Čas boje  ale  přesto  nadešel,  a  nečekaně  brzo!  Stopy  vyjeté  odpoledne  v  těžkém  hlubokém  sněhu  zamrzly,  a  já  se  teď  těma  „korytama  a  lavórama“  řítím  bezmála  volným  pádem.  Tyčky  mezi  nohama  zpomalily  let  a  v  zápětí  se  už  hrabu  ven  ze  závěje  pod  stromem.  Při  takovém  sjezdu  je  nejdůležitější  správně  zvolit  místo  na  přistání.  Terén  se  zmírnil  a zledovatělá  stopa  se  stala  výhodou.  Lyže  jedou  příjemně  rychle  bez  jakéhokoliv  úsilí.

Je  18 .00  a  já  jsem  zase  v  hospodě.  Tentokrát  na  parkovišti  v  Horní  Moravě.  Nemusím  nijak  spěchat,  vlak  z  Červeného  Potoka   jede   bůhví  kdy.  Tak  jsem  se  konečně  pořádně  a  v  klidu  najedl  a  pomalým  krokem  ukrajuji  poslední  kilometry   ve  stopě .  Je  bezvětří  ale  zima.  Na  cestu  svítí  měsíc.  Do  stanice  jsem  dorazil  hodinu  před  odjezdem  vlaku .  Hřeben  mám  za  sebou
 
Související články
Jarní skialp v západních Tatrách
Počítačový program pro běžkaře
Tištění průvodci zimní Moravou zdarma
Běžkařská štafetová 24hodinovka v Jeseníkách
Související odkazy
Radim Chaloupka
 
 
Přečteno 1623x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
OdpověďRadim Chaloupka, Reagovat
Kde jsou obrázky?Colorblue, Reagovat
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: