Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Stopem po Mongolsku

K jezeru Chövsgöl

Zdeněk Chaloupka / 12.03.2010
Nevíme, zda za to může vyčerpání po dlouhém pochodu, syslí maso, nebo dvacet dní mimo civilizaci, ale dostavují se zdravotní problémy. Ve stanu nad cestou z města Zagan-Uul si dáváme jeden den úplného odpočinku. Za tu dobu si všímáme alespoň toho, že zas tak moc aut směrem na Moron nejezdí. Přesto nám druhý den zastavuje „uazik“ – ruská dodávka pro devět lidí. Po chvíli vyjednávání o ceně bytelné auto odjíždí. Na jeho palubě je dvanáct Mongolů a dva Češi.
 

Pohostinná cesta

Po hodině jízdy zastavujeme u jurty v údolí. Všech čtrnáct cestujících se nahrne dovnitř a všichni dostávají čaj a navrch tvrdé pečivo s máslem. Kupodivu nejde o motorest, ale o jurtu příbuzných jednoho z našich spolucestujících. Za dvousetkilometrovou cestu navštěvujeme ještě jednu takovou jurtu a opět jsme všichni pohoštěni.

Stan bez tyčí


K večeru přijíždíme do města Moron. V tištěném průvodci je líčen jako hotová apokalypsa. Místní obyvatelé jsou prý nepříjemní a svůj vztek si rádi vybíjejí na cizincích. Na horkou moronskou půdu dopadají naše batohy a uazik mizí v prachu města. Zjišťuji otřesnou věc – tyče od stanu zůstaly v autě. Mongolové si s batohem pohazovali, jak se jim zachtělo, a jeden si dokonce vzal moji karimatku, aby se mu lépe sedělo. V takovém zmatku tyče vypadly někam stranou. Pokusy najít auto podle poznávací značky nevycházejí. Jediná možnost bude koupit jiný stan na místním tržišti. Jirka má však štěstí. Naráží na Francouze, kteří končí své putování po Mongolsku a stan nám prý dají zadarmo. Bydlí v guesthousu u Báty, kde končíme i dnešní náročný den.

Mongolský klenot – jezero Chövsgöl

Druhý den vyrážíme i s novým stanem na nejsevernější místo Mongolska – k jezeru Chövsgöl. Je vzdálené asi jen sto padesát kilometrů, přesto překonáváme tuto vzdálenost natřikrát – o to ale zajímavěji – v ruském vojenském autě, na korbě kamionu a v klasickém uaziku. A hlavně zadarmo. Dorážíme do města Chatgal a dýchá na nás chlad z modřínových lesů. Takhle nějak jsem si představoval Sibiř. Však se také jezeru Chövsgöl přezdívá mladší bratr Bajkalu. Jak později zjišťujeme, mohlo by to být klidně i dvojče. Po trochu zmateném pochodu po strmých březích jezera dorážíme na kamenitou pláž. Voda je hodně studená, ale průzračná jako moře.

Setkání s krajany


Procházíme se podél pobřeží a snažíme se najít místo, kde by se dal postavit stan. Na jednom výběžku potkáváme dva turisty. Z Česka. Přijeli do Mongolska z Číny, ale teď už mají stejný program jako my. Domlouváme se, že budeme cestovat spolu. Druhý den si necháváme batohy v jurtě u jezera a vyrážíme do hor v okolí. Celou dobu s námi pochoduje starý pes, který dostal od jednoho z našich nových spolucestujících trochu jídla a teď se od nás nechce odpoutat. Společně vystoupáme na nejvyšší kopec v okolí a naskytne se nám ničím nekažený výhled na modravé vody jezera. Zpátky přicházíme, když se na obloze objevují první hvězdy a vítr žene tisíce malých vln k pobřeží.

Putování na koních

Ráno je obzvlášť chladné. Navlékáme na sebe všechno oblečení, co máme v batohu, a vyrážíme k jurtě, kde jsme si na dnešek objednali pět koní s průvodcem. Většina z nás nasedá na koně buď poprvé, nebo po mnoha letech. První hodina jízdy je ve znamení euforie a zároveň smrti v očích. Je neuvěřitelný pocit projíždět podél větrem rozbouřených vod jezera za východu slunce. Můj koník ale nechce poslouchat. Moc dobře ví, že nejsem žádný mongolský jezdec. Občas se tak euforie mění v paniku a pak už jen v rezignaci, kdy si kůň stejně dělá, co chce. Po pěti hodinách vyčerpávající jízdy vidíme střechy domků ve městě Chatgal. Bylo na čase. Dál už zase jen stopem.


 
Předchozí díly
1. Ulánbátar a život v jurtě
2. Zima, sníh a syslí maso
Následující díly
4. Zpátky do civilizace
Související články
Doprava v Mongolsku
Pravé mongolské cestování
Ulánbátar a život v jurtě
Zima, sníh a syslí maso
 
Přečteno 4050x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: