Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Na kole do Číny a zpět

Laos žravý i hravý

Radek Červinka / 22.12.2003
Celní odbavení je bez problémů, ale přes Mekong musíme přejet busem, naštěstí za přijatelnou cenu. Stejná situace byla na laoské straně se vstupním poplatkem. „Nemáš prachy? Tak to k nám ani nelez," toť vízová politika na celém světě.
 
Pár kilometrů od hranice je Vientiane, hlavní město. Desítky chrámů, poklidná atmosféra. V ulicích projede jen sporadicky auto, jinak potkáváme spíše cyklisty. Máme trochu problém s výměnou peněz, je neděle, a tak směňuji s jednou trhovkyní. Nakupujeme zásoby, vietnamské instantní polívky v česky psaných obalech, rýži. Kvalita cesty se směrem k severu stále zhoršuje. Když druhý den opouštíme údolí, je největším problémem opět nedostatek místa na nocleh. Vše je totiž porostlé hustou, neprostupnou džunglí. Kde není džungle, je vesnice. A pokud se někde najde vyšlapaný plácek, je více než jisté, že se tudy budou vracet po setmění lovci.

Země nejen že nemá žádný průmysl, ale ve chvíli, kdy opustíte nížiny, mizí i zemědělství. Sem tam prosvitne banánová plantáž, získaná vypálením pralesa, ale je jasně viditelné, jak rychle a nezadržitelně bujná vegetace opět dostává místo pod svoji kontrolu. A tak se muži starají o lov a ženy zajišťují obživu sběrem kořínků, bobulek či hub. Velice důležitá je i mezinárodní pomoc, v horských vesnicích se dá koupit vždy nějaký druh sušenek, čínských nudlí či polévek. A naleznete li někde studnu, vždy s cedulkou japonského či evropského sponzora.

Nařízená strava
Ceny mimo civilizaci jsou však značně vysoké, za jedno vejce si zde řeknou i 5 Kč. Navíc jsem měl dojem, že jsou nařízené, vždy nám přes rameno nakukoval podezřelý týpek, prodejci byli silně nervózní. Jiný sympaťák se neodbytně zajímal, za kolik jsme nakoupili. A tak tato situace vedla k tomu, že jsme se zase o něco uskrovnili a utratili v Laosu ještě méně peněz než jinde. Prostě nebylo za co, a tak rýže se zelím kralovala celých 14 dní našemu jídelníčku.

Turistika – dojná kráva
Že se snaží laoská vláda dělat na turistice první i poslední, je zjevné hned při příjezdu do vesnice. Každé mrně, které dokáže stát samostatně na nohou, k nám běží, utíká, batolí se, mává a volá „saba di", což je prostě ahoj. "Stejně to vypadá i v Nepálu," informovali nás holandští cyklisté, kteří sem dojeli z Evropy přes Čínu. Již o něco dříve jsme potkali zajímavého belgického kolegu. Ten prý nikdy v Belgii nepracoval, před lety odletěl sbírat jablka na Nový Zéland, za vydělané peníze koupil kolo, přejel celou Ameriku, v USA sbíral jablka, přejel … sbíral…., nyní míří do Číny, odkud pochází jeho vyvolená.

Náročný terén i klima
Občas přijde silný déšť, ale i bez něj to stojí za to. Krajina je neuvěřitelně kopcovitá, všude v okruhu 360 stupňů jsou jen kopce a kopce. Krásné, barevné, divoké, berou dech a chytají za srdce. Plíce se ale nechytají, když se v dusném vedru celé dopoledne plahočíme vzhůru, abychom poté hodinu svištěli dolů a opět až do noci stoupali. Mohutné stromy, liány, hadi, vesnice jak z doby kamenné, dole v údolí se vinou dravé řeky. V podvečer pobíhají po vesnici děti s obrovskou, bílou hroudou rýže v ruce. Ženy u silnice prodávají banány, houby, bambusové výhonky, ale i úlovky lovců, jako třeba mývala.

Žravá fauna Laosu
Nejvíc ze všeho nám ale vadí hmyz a brouci. Mými nepřáteli č.1 se stali mravenci. Jsou všude, desítky druhů, statisíce exemplářů. V noci nás nenechají spát, síťkou pod střechou na nás padaj, lechtaj, štípou. Ráno máme celá mraveniště nastěhovaná v taškách. Nejkritičtější je to ale s jedním z druhů, který miluje plasty, zejména igelitové pytlíky. Jedné noci nás vzbudil neuvěřitelně hlasitý, neznámý a neidentifikovatelný zvuk. Se svíčkou v ruce jsem nadzvedl obal od stanu, odkud vycházel. Místo očekávaného klubka hadů se pod ním nacházela komunita plastožroutů, která si na něm zvesela pochutnávala. Neměl jsem odvahu jim ho sebrat, další na řadě mohl být stan. Na vrub jim musím přičíst i rozpadlou přední tašku a malé díry ve stanu, které se ve zdejších deštích spolehlivě projevily a tak nocleh s nohama ve vodě občas zpestřuje naše táboření. Hanka si našla své oblíbence v pijavicích. Potvory ve tvaru žížaly prolézali i těmi nejmenšími skulinami, stačilo si stoupnou nebo sednout a mohli jsme si být jisti, že se nějaká přisaje. Do rány vylučují protisrážlivé látky a tak i po odpadnutí rána dlouho krvácí. Když jsem se prvně probudil s nohou v kaluži krve, nevěřícně jsem pátral po příčinách. K tomu, aby se již přisátí paraziti pustili, stačí trocha ohně nebo soli. I tak ale dostávala Hanka pomalu hysterické záchvaty, když jich ze sebe každou minutu obrala několik.

Naši bodyguardi
Jednoho dne jsme se utábořili v lomu. Blížil se silný déšť, mraky nás pronásledovaly, prosmýkly se mezi vrcholky hor a přepadávaly, koulely a valily se přes horský hřeben. V noci nás vzbudily hlasy a baterky. Vylezl jsem ven a tam stálo asi deset domorodců, všichni v rukou dlouhé lovecké pušky. No napovídali toho kluci habaděj. Slzák jsem nenápadně zastrčil za trenky, tady opravdu nebyl k ničemu, a s hubou od ucha k uchu jsem začal gesty naznačovat, jak šlapeme, začalo pršet, atd. Samozřejmě že můj slovní doprovod se točil spíše okolo blbců, debilů a jiných lichotek. Lovci poslouchali, dokonce snad pochopili i má gesta a pak mávli, ať teda spíme. "Někdo tu pořád je, cítím kouř", tvrdila Hanka.
A opravdu, ráno jsme posnídali, sbalili stan a teprve poté vylezl z houští náš hlídač. Tak nevím, jestli se opravdu strachoval o naši bezpečnost či spíše o to, abychom jim nerozvrátili socialismus. Jak jsme se později dozvěděli od Holanďanů, dochází ve zdejších oblastech občas k ozbrojeným přepadům turistů s autobusy a tak zde není zrovna bezpečno. Jenže kdyby člověk poslouchal a bral vážně všechna varování, nemohl by vytáhnout paty z domu. Obzvláště domorodci v těchto oblastech jsou odborníci v "malování čerta na zeď".

Luang Prabang - město pod ochranou UNESCO na břehu Mekongu má ospalou koloniální atmosféru. Chvílemi mám dojem, že jediné, co se zde hýbe, jsou mraky turistů. Desítky buddhistických chrámů, ve kterých se samozřejmě stále žije a medituje, klidné ulice, nad řekou zapadající slunce. Severně od města pomalu mizí asfalt, ještě že není období dešťů. Naše mapa patří ke skvostům geografické tvorby, neodpovídá na ní skoro nic. Naštěstí se zde ale každou chvíli setkáme s nějakým cizincem, nezřídka i cyklistou. Většina z nich sem ale přiletěla na dovolenou a jejich cílem je pouze tato země, někdy i Vietnam či jih Číny. Ani na spaní v džungli nikdo z nich nevypadá. Obtloustlý Švýcar si dokonce najal průvodce a navrhuje nám, ať se v oné kanceláři zastavíme, že nám vymyslí cyklovýlet. Koukám na něj s pusou dokořán, proč si myslí, že potřebuji, aby se o mne někdo staral?

 
Předchozí díly
1. Šlapeme do Číny
2. Evropou k Turecku
3. Turecko - 38. den cesty
4. Turecké průjezdy
5. Pro pákistánské vízum do Ankary
6. Neexistující Kurdistán
8. Z íránské civilizace do bordelu, špíny a plechových chatrčí
9. Noc pod vojenskou ochranou
10. Jak Afghánec svého milence za moji manželku měnil
11. Pohostinnost na březích Indu
12. Rekordně zvědaví obyvatelé Peshavaru
13. Přes Karakoram Highway do Indie
14. Indické rozčarování
15. Napospas indickým domorodcům
16. Vlakem do Dillí
17. Jeden den v Dillí
18. Nejjižnější cíp Indie
19. Bombové Colombo
20. Rychlý průjezd Srí lankou
21. Thajskem rychle a mimo turisty
Následující díly
23. Čína s nelegálními stany
24. Navigace po čínsku
25. Čínští mravenci a odstřely
26. Čínské rozpačité úsměvy
27. Čínské zákazy a náhody
28. K čínsko-mongolským hranicím s práskači za zády
29. Vyjednávání s čínskou policií
30. Čínská policie v koncích
31. Jízda přes Gobi
32. Boj v Mongolsku o ruská víza
33. Rusko mongolské hranice
34. Bojácné Rusko
35. Od Bajkalu domů
36. Rusko na vlastní oči
37. Novosibirsk - les paneláků
38. Ruské lány
39. Svéráz národního medu
40. Kolem Moskvy
41. Poslední štreka - přes Polsko domů
 
 
Přečteno 3283x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
Asics ShoesWalker, Reagovat
KD 11 shoesNicholas, Reagovat
Ray Ban AviatorSarah, Reagovat
Ralph Lauren OutletSarah, Reagovat
Nike Air Max 270 MenRobert, Reagovat
Christian Louboutin UKWilliam, Reagovat
Yeezy BelugaSarah, Reagovat
Nike CanadaParker, Reagovat
Oakley EyeglassesKatina, Reagovat
PumaGeorgette, Reagovat
Pandora BraceletsRodolfo, Reagovat
Lebron ShoesRodolfo, Reagovat
kampak na nás..Lup, Reagovat
LaosIrena, Reagovat
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: