Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Austrálií na kole

Let s koly až do Austrálie

Martin Stiller, Renáta Lorišová / 25.10.2007

Naše cesta z Ostravy do Perthu vedla s mezipřistáními ve Vídni, Soulu a Sydney. Celý let byl více než pohodový a po celou dobu na nás svítila šťastná cestovatelská hvězda, ačkoliv jsme očekávali problémy s koly.

Překvapivě ochotný letištní personál

Na malinkém ostravském letišti s moderní vstupní halou nás přivítala příjemná slečna Lucie ze

společnosti CCA, která nám předala letenky Ostrava-Vídeň-Ostrava. Odbavení proběhlo nečekaně hladce, i když jsme očekávali problémy. Naše zavazadla svou hmotností totiž nesplňovala dané limity. Odbavovací personál byl dokonce tak ochotný, že jsme mohli ještě dodatečně přemístit zapomenutý sprej na řetěz z příručních zavazadel do velkých krabic, které už byly odbaveny a určeny do zavazadlového prostoru. Ledalem SAAB 340 společnosti Central Connect Arlines jsme se během 40 min přesunuli do Vídně. Tam jsme museli asi 3 hodiny čekat na další let. Přestávku jsme strávili baštěním domácích řízečků od maminky. Mimo jiné jsme v letištní hale potkali expremiéra Paroubka - tušíte dobře, byl na rozdíl od nás ve smokingu a bez kola!

Čekání protkané malováním

Z Vídně jsme odlétli kolem 21. hodiny s leteckou společností Korean Air. Let do Jižní Korey trval cca 9,5 hodiny. Více než pětihodinové čekání na obrovském luxusním letišti v Soulu si Renča krátila malováním vlastního korejského vějíře, který poté věnovala naší skvěle hostitelce v Perthu.

Hurá do Sydney

Ze Soulu vedla naše cesta dále do australského Sydney. Tady jsme tušili velké trápení při odbavování. Australské předpisy jsou totiž hodně přísné a téměř nic se nesmí dovážet. Hlavně ne žádné jídlo, rostliny, hlína a nic živého. Od jednoho člena celní kontroly jsme se dozvěděli, že budeme muset pravděpodobně celá kola vybalit a nechat je desinfikovat. Zděsili jsme se! Nakonec ale vše proběhlo strašně jednoduše a celníci se spokojili s naším prohlášením, že kola jsou čistá. Osobní odbavení též proběhlo bez problémů.

Australská dobrá víla

Z mezinárodního letiště jsme se pak přesunuli na vnitrostátní, což znamenalo několik kilometrů autobusem. My ale nevěděli, že je placený a australské dolary jsme ještě žádné neměli. Jedna milá cestující nám ale strčila do ruky 10 AUD na jízdenky a řekla: "Present for you". A zmizela v davu, aniž by si od nás vzala eura, která jsme ji nabízeli. Na vnitrostátním letišti už bylo klidněji. Prozřetelně jsme všechna zavazadla označili štítky s adresou a telefonem našich perthských hostitelů. To se ukázalo jako skvělý nápad! Oficiální štítky australské aerolinky se totiž následně odlepily. Na základě těch našich byla pak naše hostitelka Janet kontaktována, zda zavazadla jsou určena opravdu do Perthu. Náš poslední let se společností Virgin Blue trval asi 5 hodin a i když jsme měli místo povolených 20+7 kg celkem asi 35+8, nikdo po nás naštěstí žádné peníze navíc nechtěl.

Plavky nebo beranice?

Západní Austrálie nás přivítala velmi chladným počasím (13 ° C) s dost nepříjemným deštěm. Kdo by to čekal? Měli jsme si snad vzít místo plavek a opalovacího krému goretexovou bundu a beranici? No uvidíme. Na letišti v Perthu už na nás čekali Janet a Don Cheesemanovi, kteří se o nás báječně starají. První dva australské dny trávíme aklimatizačním spánkem, montováním kol, částečnými nákupy zásob potravin a vyřizováním dalších důležitých věcí. Málinko jsme si prohlédli i samotné hlavní město západní Austrálie - Perth, kde nás zaujal především úžasný Kings park plný
nádherných vzrostlých stromů všech možných druhů a místy s absolutně neporušeným biotopem australské buše.

Rady a zajímavosti

1) místo vrabců tu všude létají krásní červenozelení papoušci
2) jezdí se tu vlevo - no to bude ještě oříšek přizpůsobit se tomu
3) jsou tu víceméně samé jednopodlažní domky
4) člověk si zde připadá jak v botanické zahradě - všude kolem samé palmy a další nám nevšední dřeviny
5) školáci zde mají školní uniformy - že by pozůstatek anglického školství?

Hurá na Pinnacles

Zítra ráno (pátek 28.9.) vyrazíme směr Pinnacles, severně nad Perthem. Pevně doufáme, že se počasí umoudří. Zatím spíše prší, což nám moc australské počasí nepřipomíná. Jsem si ale jist, že později v poušti budeme na déšť ještě rádi vzpomínat.