Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Afrika > Maroko

Maroko – země plná protikladů

Redakce, Filip Hank / 27.03.2002
Chtěli byste zažít pořádné dobrodružství, jeden den dostávat úžeh z 50stupňového vedra a druhý den drkotat zuby ve sněhu a mít přitom, na základě rad knižních průvodců, chlácholivý pocit bezpečí? Pak je Marocké království přesně místo pro vás.
 

   Základní předpoklad, jak se dostat do Maroka, je platné vízum. Získáte ho buď na Marockém velvyslanectví v Praze nebo až v přístavech (na letištích ne). Vřele doporučuji první variantu. Já jsem ho sehnal ve španělském přístavu Algeciras na Marockém konzulátě. Trvalo to sice jenom dvě hodiny, ale musel jsem hodně oprašovat svou francouzštinu ze střední školy (arabštinu jsem neměl odkud oprašovat), protože jiné jazyky maročtí úředníci odmítali používat. Ceny za vízum jsou dvě podle délky jejich platnosti: do 4 dnů a nad 4 dny. Marně jsem se snažil svým marockým přátelům vysvětlit, že mám právo dostat víza až na 90 dnů. Dostal jsem ho jen na 10 dní a radši jsem rychle zmizel, aby si to ještě nerozmysleli. Existuje sice možnost si víza bezplatně prodloužit v Casablance, ale kdo by ne tak úplně jistým výsledkem ztrácel čas. I tak jsem toho za těch 10 dní viděl a zažil ažaž.

    Když už máte platná víza, tak se můžete rozhodnout, jestli do Maroka poletíte, nebo poplujete trajektem (nepředpokládám, že tam poplavete). Loď je samozřejmě mnohem levnější a cesta trvá asi půl hodiny. Existují i speciální linky, kterým to zabere něco kolem dvou hodin, ale zase jsou o polovinu levnější. Jenže bacha, je jich jen pár a poslední vyplouvá kolem poledne. Použití trajektu má ještě jeden háček: musíte projet buď město Tetuan, nebo Tanger. Obě jsou považována za nejnebezpečnější místa v Maroku, a můžu potvrdit, že právem. Projížděl jsem oběma (jedním cestou do Maroka a druhým cestou z něj) a v obou jsem měl problémy.

    Připlul jsem do španělské Ceuty a přešel hranice do Maroka. Marockou měnu (dirham – 10 dirhamů je zhruba 1 euro) jsem si zaměnil hned za hranicemi na celnici. Průvodce fakt nekecal, kurz tam měli suverénně nejlepší.

    Za hranicemi je jen obrovské parkoviště plné taxiků, které si musíte najmout, abyste se dostali k první autobusové zastávce ve městě Tetuan (asi 15 km). Do marockého taxiku se vejde minimálně 6 lidí, tak si radši počkejte a dohodněte se s ostatními turisty, abyste ho zaplnili. Přímo na hlavním autobusovém nádraží ve městě Tetuan jsme rádi odevzdali pod příslibem jemné plastické úpravy na našich ksichtech drobné výpalné (vyšlo to asi na 100 Kč na hlavu) a plni optimismu pokračovali dál v naší cestě.

    Snažili jsme se z těch deseti dní, na které jsme dostali víza, využít každou minutu a vidět toho co nejvíce. Jako neocenitelná pomůcka nám posloužil průvodce Let’s go, který obsahuje jízdní řády dopravních prostředků. Jen díky tomu jsme si mohli cestu pořádně naplánovat a ujet více než 2000 km.

    Přejížděli jsme větší vzdálenosti hlavně v noci, abychom ušetřili čas a taky peníze za nocleh. Ovšem spaní v marockém autobusu je jen pro silnější nátury, kterým nevadí, že je uvnitř nesnesitelné vedro a většinou se v něm vyskytne aspoň jedno řvoucí děcko. I sedadla jsou poněkud tvrdší a pasažér má mnohem méně místa na nohy, než je našinec zvyklý. K tomu si připočtěte, že na každé zastávce (třeba i ve 4 ráno) vám autobusem proběhne několik pořvávajících prodejců všeho možného. Prostě Grand hotel na kolečkách to není, ale přespat se v tom dá. V žádném případě však nemůžete spoléhat na to, že všechno, co jste si naplánovali, vám vyjde. Průvodce Let’s go přeci jen poskytuje rok staré údaje, takže spolehlivost dat co se Maroka týče je tak na 85%. Raději si odjezdy ověřte co nejdříve na místě. Někdy vám to stejně nebude nic platné. Jednou jsme si koupili jízdenky dokonce den dopředu, abychom určitě v autobusu měli místo. Když jsme večer v hodinu odjezdu stáli sbalení na nástupišti, tak nám zaměstnanec autobusového nádraží vysvětlil, že autobus určitě nepřijede, protože nepřijel ani ráno. Nad tímto argumentem se mi trochu zamotala hlava a uvědomil jsem si, že i logika může být relativní.

    Stihli jsme navštívit města Chefchaouen, Fés a Marrakéš. Co v nich všechno je, najdete v každém průvodci, tím vás nechci unavovat. Jsou však věci, které se v nich nedočtete. Vždy jsme spali v nějakém levném hotelu (Let’s go jich vždycky pár doporučuje). Hned při vstupu do města, jsme se stali terčem všech Marokánců, kteří si chtějí alespoň něco na vás vydělat. Určitým lákadlem jsou pro ně batohy, které na vašich zádech pro ně znamenají, že nemáte kde bydlet. Zjistili jsme, že nejjednodušší je jednoho z nich si vybrat a za malý bakšiš (kolem 30 Kč) vám ukáže, co hledáte. Nemusíte ztrácet energii odháněním ostatních, protože on už se o to postará sám. Ušetříte tím spoustu energie.

    O smlouvání cen nejen v Maroku už toho taky bylo napsáno spousta. Heslo zní : smlouvat! Na to ale musí mít člověk povahu. Ze začátku to může být celkem zábava, ale já jsem toho měl za chvilku plné zuby. Upřímně řečeno, kdybych věděl, že se budu pořád hádat, tak jsem mohl zůstat doma.

    Jestli můžu doporučit, tak jako poslední místo, kde se zastavíte, si vyberte město (spíše městečko) Chefchaouen. Je to úplný balzám na nervy. Položené v údolí, všude kolem krásná hornatá příroda, klid a přitom přesně taková atmosféra, jakou byste od Maroka čekali. Leží na severu Maroka, v kraji, kde je hašiše spousta a za nejlepší cenu. Maroko má samozřejmě spoustu jiných nádherných měst, ale všechno se nedalo stihnout, takže jsme si předem vybrali, kam se podíváme. Nemusíte se bát, že se nedomluvíte - francouzština a angličtina je úplně běžná.

  Co jsme si nemohli nechat ujít byly největší pískovcové duny světa na Sahaře v oblasti Erg Chebbi. Autobusem jsme se dostali tak daleko na jih, jak to jenom šlo. Pak jsme si najali taxík, aby nás odvezl na kraj dun do hotelu (asi 25km). Problém byl, že taxík nás zavezl ne tam, kam jsme mu řekli, ale tam, kde chtěl on, protože to jsou většinou přímo náhončí těch hotelů. Dohodli jsme se, že nás tam zaveze za 25 dirhamů, jenže když jsme chtěli jet nazpět, tak už po nás chtěl 100 dirhamů, takže opravdu vyšlo levněji v tom hotelu zůstat. Tyhle ceny si raději zkuste domluvit předem než vyjedete, protože 25 km od nejbližší civilizace máte celkem špatnou pozici na vyjednávání. V hotelu jsme si zaplatili výlet na velbloudech (usmlouvali jsme to na 400 dirhamů, ale jiní platili i třikrát tolik), který zahrnoval zhruba 2 hodiny jízdy do dun, přespání v nich a dvě hodiny jízdy nazpět. My jsme v dunách spali pod širákem, ale byl tam připravený i normální přístřešek v podobě velkého stanu. Stmívání na Sahaře a spaní pod tak nádherným nebem je jeden z mých nejkrásnějších zážitků. V hotelu si můžete koupit i jídlo a pití, ale podstatně dráž než kdekoliv jinde, takže se radši předzásobte.

    Celou dobu bylo naším snem zdolat i nejvyšší horu Maroka a celé severní Afriky (zní to dobře, ne?) J.B.Toubkal (4167m). Neměli jsme s sebou žádné pořádné vybavení, ale v průvodci psali, že to zase tak těžké není. Spíš než strach z obtížnosti výstupu jsme se obávali času, který nás už neúprosně tlačil. Vypravili jsme se ráno autobusem z Marrakéše do vesnice Asni. Jízdenku si kupte normálně na autobusovém nádraží. Existují i různé společnosti, které vás tam také dopraví, ale nakonec zjistíte, že vás posadily do stejného autobusu o dvě zastávky dále. Můžete se potom sice utěšovat, že výstup budete mít o něco jednodušší, protože vaší peněžence se odlehčilo mnohem více, než bylo třeba, a tudíž jste lehčí, ale moc to nezabírá. Z Ani musíte jet minibusem do poslední vesničky Imlilu, kam ještě vede cesta. Tato jízda je kapitola sama o sobě, na kterou hned tak nezapomenete. To, že v minibusu pro osm lidí nás nakonec jelo přes 20, bych ještě s klidným srdcem přežil, ale když mi k mému báglu na střeše přivázali smradlavého kozla, začal jsem být trochu nervózní. Z Imlilu už musíte pěšky. Ještě za světla jsme dorazili do posledního výškového táboru ve výšce nad 3000 m. Je tam zděná horská chata, kde za 70 dirhamů můžete přespat. My jsme zvolili druhou možnost - spali jsme pod širákem. Měli jsme štěstí, protože nesněžilo. Jinak se připravte, že večer tam jsou teploty kolem 0 a místy se drží sněhové jazyky. Na vrchol bez průvodce netrefíte, ale nebojte, vždycky se tam najde nějaká skupinka turistů, která si ho pronajme, a na vás je, nespustit je z očí. Ráno kolem šesté jsme celí zmrzlí vyrazili na vrchol. Bágly jsme si nechali v horské chatě (za 10 dirhamů). Trvalo to kolem tří hodin, než jsme dosáhli vrcholu, ale stálo to zato. Pak už jsme skoro utíkali dolů, protože ještě ten večer nám z Marrakéše odjížděl vlak. Celkově vzato ten výstup těžký není, zvládli jsme ho bez jakékoli fyzické přípravy a speciálního vybavení. Já jsem šel dokonce jenom v teniskách, ale to nedoporučuji, protože hlavně při sestupu jsem silně pochyboval, že mi zůstanou všechny prsty.

Co dodat? Maroko je krásná země, jen musíte mít pevné nervy a být připraveni na všechno.

 
Související články
Praktické rady a odkazy na skialpy do Maroka
Lyžujeme v Africe
Zásnuby na Djbel Toubkal
 
Přečteno 1938x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
RE: MarokoFilip Hank, Reagovat
MarokoIvi, Reagovat
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: