Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Amerika > Kanada

Medvědi v národním parku Kluane

Aleš Hejna / 23.06.2004
Čerstvá stopa se leskne v poledním slunci. Před námi tu prošel medvěd grizzly a nechal za sebou 20 cm velké šlápoty. Medvědí kročeje vydupané naším směrem přicházejí vhod. V hlubokém sněhu se v roztátých a znovu umrzlých stopách chodí pohodlně.
 

Jednotlivé otisky od sebe dělí 1 metr. Proporce takového medvěda nabývají rázem představitelných a odstrašujících proporcí. Medvědi v Kluane váží průměrně asi 141 kg. Během zimního spánku ztratí 35 % svoji tělesné hmotnosti, kterou musí po dlouhé zimě znovu nabrat.

V polovině května 2004 pokrývají sněhové návěje většinu cesty k jezeru St. Elias v národním parku Kluane v kanadském teritoriu Yukon. Štíty hor St. Elias sahají až do výše 5959 metrů, což je současně kóta nejvyšší hory Kanady Mt. Logan. Z mocných masívů se plazí černé žíhané ledovce. Pod nimi žije jedna z nejpočetnějších a geneticky nejrozmanitějších populací medvěda grizzly na světě čítající na 160-220 huňáčů. Trek k jezeru není obtížný, ale právě sníh a hlavně strach z medvědů ho ztěžují.

Čekání na medvěda
Tenké smrky porostlé lišejníkem prozařují třepotající se zelenkavé lístky osik. Repertoár našich písní se tenčí s tím, čím hlouběji vstupujeme do údolí. Do útrob lesa vyzpěvujeme co nejhlasitěji. Každou pomlku nervózně zaplňuje cinkání rolničky. Vítr fouká proti nám, medvědi nás nemohou svým nejcitlivějším orgánem cítit. Přesto náš povyk patří právě jim. Překvapený medvěd se chová nepředvídatelně a na člověka může i zaútočit.

Po hodině chůze se krajina otevírá, stromy ustupují drápavým keřům. Jižní svahy se začínají zelenat. Skenuji dalekohledem horizont, jestli se někde neukáže hřbet grizzlyho. Nikde nic. V černé pixle uvnitř ruksaku o sebe bouchá jídlo, zubní kartáčky, pasta a odpadky. Všechno, co může lákat zubaté mlsouny. V parku Kluane se potraviny schovávají do tzv. "bear canister". Černé, asi 30 cm velké plastikové kontejnery s důmyslně provedeným víkem, avšak ne zcela pachotěsné, medvěd neotevře. Pokud se medvědi nedostanou k obloženým chlebům, nebudou si napříště turisty spojovat se snadným získáním potravy. Zakonzervované svačiny chrání lidi i medvědy. Medvěd s osvojeným Pavlovo reflexem, slintající hlady při pohledu na baťůžkáře, musí být utracen.

Boj s medvědem
Naposledy napadl v Kluane medvěd člověka v roce 1996. Mladý pár asi tehdy mylně interpretoval chování stále se přibližujícího tříročního samce. Takové chování lze zhruba rozdělit na nevšímavé, obranné a útočné. Namísto zastrašování, po krátké snaze vycouvat, zalehli na břicho do doporučené pozice a hráli mrtvé. Od roku 1972, kdy byl národní park založen, šlo o čtvrtý útok. Tento byl jako jediný smrtelný. Medvěda zajímala hlavně žena, která útoku podlehla. Jak se později ukázalo, grizzly neútočil z hladu, žaludek měl plný rostlinných zbytků. Ani se nesnažil oběť žrát. To jen zvědavost mladého samce se zřejmě obrátila v agresi.

Pár s sebou tehdy neměl tzv. "pepper spray", který při predátorském chování medvědů poskytuje jakousi ochranu. Nám visel v Yukonu agresivní protimedvědí ostřikovač za pasem při každém výletu. Medvěda zneschopní asi na 5 minut. Nejúčinnější je z co nejbližší vzdálenosti (cca 1 metr). Ale jeho aplikace má i svá rizika. Ross Burnett, který sleduje migraci divokých zvířat kolem města Whitehorse v Yukonu, nás před naší výpravou do Kluane potměšile varoval: "Medvědi mají rádi svůj oběd pořádně opepřený, takže si dávejte pozor odkud povane vítr až odepnete pojistku."

Mediální hon na medvědy
Při našem treku žádní medvědi nakonec hlavu z houští nevystrčili. Jezero St. Eliáš pokrýval led a stopy medvěda pokračovaly podél břehu dál do nitra parku. Strach z medvědů často znásobuje publicita, která se kolem těchto velkých šelem roztáčí. Po shlédnutí výkladového filmu „Jak se zachovat při setkání s medvědy“ v centrále národního parku v Haines Junction se návštěvníci vypotáceli z promítacího sálu s očima navrch hlavy (včetně mě). Postarší Američan se k nám přitočil: "Viděli jste nějaké medvědy? Jsou zatraceně rychlí. Těm neutečete." A s pozdviženým obočím doplnil: "Já jsem je viděl..."

Medvědi přitom většinou jen poklidně pojídají brusinky a sem tam uloví lososa. Znát jejich chování se ale vyplatí, aby setkání s nimi nebylo osudné. Vždyť už i v omalovánkách pro děti "Be Bear Aware", kterou vydává yukonská vláda, pod legračním obrázkem stojí: "Udržujte své tábořiště čisté. Jídlo se přes noc schovává mimo stan vysoko do větví stromů či do speciálně postavených skrýší.“

 
Související články
Kanada versus Québec
 
Přečteno 672x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: