Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Evropa > Island

Nechte se okouzlit Islandem!

Redakce, Kateřina Gromanová / 13.02.2001
Těm z Vás, jež jsou podníceny mým vyprávěním a povzbuzeni touhou po cestování, Vám všem, jež jste pohlédli daleko na sever evropské mapy,i Vy, kteří jste zvědaví, jaký je na Islandu život, Vám všem radím: neváhejte si splnit své cestovatelské sny!
 

    Je to asi takhle: cestujeme po blízkých horách nebo horách vyhovujících nám svou náročností, a na konci těchto cest si sedneme nad mapou a hloubáme nad tím, kam se podíváme příště. Ti, co již navštívili skandinávské země, se odvažují pohlédnout ještě více na severozápad a jejich pohled zaujme pevnina mezi Grónskem a evropským kontinentem. Je to Island, ostrovní stát, 3krát rozlehlejší než Česká Republika a 30krát menší než Grónsko. Pátrání po informacích začínáme asi všichni stejně - procházíme knihovny, zkoušíme internetové vyhledavače, otravujeme známé a listujeme novými i starými cestovatelskými časopisy. Vynikajícím zdrojem pro zvídavého cestovatele může být v případě Islandu kniha Island, země lidí a skřítků od Jiřího Zemana. Komplexní informace dnes nabídnou i některé specializované cestovní kanceláře.

    My jsme si vybrali ostravskou cestovní kancelář a vyrazili jsme na cestu v druhé polovině srpna. Přejížděli jsme autobusem přes Německo, Dánsko a Švédsko až do Norska. Zastavovali jsme u prehistorických staveb ve švédském Blosholmu a v muzeích Kon-tiky, Ra a Fram v norském Oslu. Protáhli jsme se při tůře na náhorní plošině Harvangerviddě a přes úžasné fjordy s vodopády se přiblížili k přístavnímu městu Bergen. Zde naše cesta po souši končila. Nastal ten dlouho vysněný okamžik. Po celní prohlídce jsme se nalodili na loď, která plula pod fárskou vlajkou. Zastavili jsme na Shetlandech a Farských ostrovech a po dvoudenní plavbě se nám na obzoru objevilo islandské pobřeží. Kopce vymodelované snad pánem bohem se schovávaly v deštivých mracích a vlny rozbíjené o příď lodi dávaly tomuto okamžiku tu pravou jedinečnost. Na chvilku jsme všichni opustili přítomný svět a zatoulali se do ráje pohádek. Všichni jsme měli o této zemi vlastní představy, teď už jen záleželo na tom, zda se všechny naplní.

    Přistáli jsme v městečku, které je ze tří stran svírané velkolepými horami. Uprostřed městečka stojí malý kostelík modré barvy, kterého si vzhledem k neobvyklé barvě fasády nelze nevšimnout. Více než hodinku nám trvalo celní odbavení, ale naštěstí všechny naše potravinové zásoby zůstaly bez povšimnutí. Plán byl jasný. V průběhu čtrnácti dnů po okružní silnici cca 1700 km objet celý Island a zastavit se u těch nejatraktivnějších míst.

    První dny jsme strávili v severovýchodní oblasti a obdivovali se pusté měsíční krajině tvořené soustavou vyvřelých hornin a vyhaslých kráterů. Tato oblast se právě díky své nehostinnosti stala příhodnou pro nácvik přistání astronautů na jiné planetě. Při zesílení všudypřítomného větru se rozvířil sopečný prach po celé oblasti a na chvíli zatemnil výhled. Když se rozjasnilo, mohli jsme větrný vír s oblakem prachu pozorovat o kus dál. Trápili jsme se myšlenkami, do jakého kraje jsme to zavítali. Nemohli jsme opomenout zastávku u vodopádu Dettifoss s průtokem vody srovnatelným s Viktorinimi vodopády. Hřmot a masa vody nás naprosto vyvedla z míry. Jak je již zvykem na Islandu, kolem vodopádů nevede žádné ochranné zábradlí, ani se zde nesetkáte s výstražnými tabulemi. Vaše odvaha musí být v rovnováze s podstoupeným rizikem a chyby se neodpouštějí. 

    Island je místem, kde se překrývají evropská a americká litosferická deska. Tato spojnice prochází od jihozápadu přes pobřeží, ledovce až k severovýchodu. Celé toto území je známé svojí geotermální a sopečnou aktivitou. I my jsme jsme obdivovali prapodivným tvarům lávových vyvřelin, geotermální síle aktivních sopek, solfatárů a fumerol. Jak překvapivé bylo vidět přírodní potok s teplou ba přímo vřící vodou, ze které se linula pára s vůní síry. Tato lehce získaná energie se využívá pro výrobu elektřiny a slouží k vytápění. Ostrov je ovšem jinak ze dvou třetin svého území pokryt stálým ledem. Ledovec se svou obrovskou rozlohou se v jedné části rozprostírá do moře. Delta je tvořena ledovcovými krami, které jako by odpadávají do jezera a z jezera vtékají do širého moře. Ledovcové kry se mísí s mořskou vodou a vytvářejí obdivuhodně bizardní krystalické tvary.

    Moře Islandu je velmi bohaté na planktón, který je nepostradatelnou obživou pro většinu ryb. V islandských mořích se tudíž objevuje velké množství druhů ryb, od tresek, tuňáků, sleďů po kytovce. V rybářském městečku Husavík jsme neodolali výletu za velrybami. Malá námořní bárka nás ze zálivu dopravila na širé moře a sličná islanďanka v námořním koši dalekohledem pozorovala hladinu moře. I když jsme dle pravděpodobnosti o kouzlo zahlédnout velryby neměli být připraveni, zahlédli jsme pouze skupinku osmi delfínů. S obdivem jsme však sledovali zručnost kapitána a kormidelníka v jedné osobě, a souhru s navigátorkou, kteří se snažili nasměrovat loď tak, abychom získali co nejlepší záběry. Přesto se skupince delfínů dařilo před našimi nastraženými objektivy i zrakem unikat.

    Jedním z největšich zážitků byl výstup na vrchol ledovce Sneafelsjokull. Počasí nám bylo dosud příznivě nakloněno a my jsme s napětím očekávali, zda-li se nepokazí. Opak byl pravdou. Ráno pršelo a déšť se ne a ne umoudřit. Vystupovat na ledovec jsme začali od hladiny moře kolem lávové krajiny pokryté hustými trávovými drny. Kamenitá cesta se náhle změnila a my jsme přivázali mačky na své boty a po 40ti stuňovém svahu ledovce jsme stoupali na vrchol. Cesta nebyla vyznačena a ani lidské stopy nebylo vidět. S rostoucí nadmořskou výškou se viditelelnost i počasí zlepšovalo. Na vrcholu to vypadalo, jakoby po dešti nebylo měsíce vidu ani slechu. Při dosažení vrcholu nám všem urputně tlouklo srdce při pomyšlení na všechny ledovcové trhliny, které se mohly stát osudnými každému z nás.

    Glymmur, je jeden z pojmů, který neopomenou mnozí z nás při vzpomínce na Island. Dvě stě metrů vysoký vodopád se řítí do skalní trhliny, ptáci okolo létají a vydávají zvuky vyjadřující nadšení. Vodopád je v celé své délce vidět pouze z jednoho místa dvouhodinové tůry. Pomalu se stoupá po hřebenu stěny z jedné strany. V ústí vodopádu je nutné se přebrodit. Voda má pouze pár stupňů nad bodem mrazu a každý z nás poznal nepříjemný pocit mrazivých jehliček v konečcích prstů. Až při sestupu po druhém hřebenu stěny vodopádu jsme se konečně dočkali té dokonalé ukázky úchvatného přírodního zázraku. Zjevil se nám v celé své kráse a nám se tajil dech.

    Asi se ptáte, proč Vám to vlastně píši. Odpovím Vám, a použiji slov cestovatele a výborného vypravěče Jiřiho Zemana: "Ostrov, na který čas a staletí zapomenuly, během několika desetiletí vytvořil pro svoje obyvatele dobré podmínky se špičkovou životní úrovní. Je nutné proniknout do života, dějin a myšlení islandského lidu, aby člověk pochopil, jak k tomuto ekonomickému zázraku došlo v zemi, jejíž obyvatelé byli jedno století špatnými pohany a deset století špatnými křesťany. Na podivuhodném ostrově, kde kvetou šedé narcisy a žluté fialky, kde o půlnoci svítí slunce a kde když nesněží, prší, v zemi sopek, lávových polí, gejzírů, věčných ledovců a omývané studenými vlnami Severního Atlantiku, v zemi, pod jejímž povrchem není žádné nerostné bohatství, žádné užitečné nerosty, kovy ani drahokamy. Ostrov ohně a ledu vtáhne návštěvníka do zvláštní atmosféry. Evropana zaujme podivné studené a mokré počasí, exotická a výjimečná příroda, na velkém prostoru malý počet obyvatel, jejich odlišný způsob života, kontrast modernosti a tradice a skutečnost, že Islanďané jsou více amerikanizovaní než evropské národy. A také to, jak jsou posedlí zachováním svého jazyka, používáním jmen a vírou v duchy a skřítky, a že jedí varlata beranů a ovar z velryb. Je toho mnoho, co stojí na Islandu za podívání. Často si člověk připadá jako na jiné planetě. Duše národa i země je odlišná. Čím déle se s tím seznamujete, tím více vynikne rozdíl jiného myšlení, utvořeného tvrdými životními podmínkami a dlouholetým oddělením od ostatního světa. Až do dnešních dnů Island zůstává nejlépe hlídaným tajemstvím Evropy."

 
Související články
Putování přes Duhové hory na Islandu
Letíme na Island – s jídlem a bez kartuší
Reykjavík na vlastní kůži
Stop s Elvissonem a Nemluvsonem
Výlety po gejzírech a vodopádech
 
Přečteno 1195x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: