Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
ČR | Afrika | Amerika | Asie | Austrálie a Oceánie | Evropa | Stř. východ |
Petr Mazal / 14.03.2008 | ||
V polovině června 2007 jsem se vydal se svým bratrem Martinem a dalšími čtyřmi dobrodruhy z Poličky do Kyrgyzstánu zdolat naší první „sedmičku“ - 7134 metrů vysokého Pik Lenina, který je součástí Pamíru - třetího nejvyššího horstva Země. Po technické stránce tato hora těžká není, ale její klimatické podmínky na vrchol pustí jen málo jejích vyzyvatelů. | ||
Při našem příjezdu do základního tábora (3400 m) naše vyhlídky nevypadaly příliš optimisticky - kvůli nadměrnému množství sněhu zůstával vrchol pro tuto sezónu stále nedobyt. Po krátké aklimatizaci jsme se všemi věcmi na zádech vystoupili do prvního výškového tábora (4500 m), kde jsme strávili dva dny vyplněné několika menšími aklimatizačními výstupy. Celou naši šestici však postihly nepříjemné střevní potíže spojené se střídajícími se zimnicemi a vysokými horečkami, které nás donutily k návratu do základního tábora. Po vyčerpávajícím týdnu se náš zdravotní stav zlepšil a my se vydali zase nahoru do „jedničky“ a následující den dokonce i do „dvojky“ (5300 m n.m.), kde jsme strávili v rámci aklimatizace dvě bezesné noci plné bolestí hlavy a břicha, a opět jsme sestoupili až do základního tábora nabrat síly na konečný výstup. Předpověď počasí na tři dny vypadala velmi slibně, proto jsme se další den místo odpočinku vydali do jedničky, přespali a i přes sněhovou vánici a viditelnost asi na dva metry jsme plni očekávání krásného počasí vyšli do dvojky. Do trojky (6200 m n.m.) jsme pak v šesti lidech střídavě prošlapávali stopu v čerstvě napadaném sněhu a jen z posledních sil vybudovali plošinu pro stan, zalehli do spacáků a přemýšleli o předpovědi počasí i o tom, jestli jsme vůbec ještě schopni někam dojít. Ve tři hodiny ráno bylo nebe bez mráčků, dokonce i vítr se utišil a v tu chvíli začal jeden z nejtvrdších dnů v mém životě. S Martinem jsme vstali, marně se asi hodinu pokoušeli zprovoznit náš plynový vařič, sbalili spacák, karimatku, trochu jídla, zbytek vody z předchozího dne, a v 5 hodin ráno vyrazili. Po náročných deseti hodinách jsme dosáhli vytouženého vrcholu. Sestup byl však těžší než samotný výstup: úplné vyčerpání, neuhasitelná žízeň a nekonečná cesta před námi. Téměř každých sto metrů jsme leželi na sněhu a odpočívali, každý krok bolel a stál nekonečné úsilí. Poslední úsek – asi tři sta metrů – nám zabral hodinu a půl. Jen díky vzájemné podpoře a silné vůli jsme dorazili až do stanu bez riskantního bivaku. Na celý den jsme kvůli nefungujícímu vařiči měli každý jen litr a půl vody a to se nám málem stalo osudným. Místo předpokládaných deseti až dvanácti hodin jsme se do trojky vrátili po sedmnácti hodinách - v deset hodin večer - úplně vyčerpaní a dehydratovaní, nicméně rádi, že jsme to nevzdali a přežili.
| ||
| ||
Přečteno 17637x | ||
Komentáře |
Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky |
Poslat odkaz Tisk Zpět |
| ||
Střípky |
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu |
Komerční sdělení |
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo |
Štěrba nabízí: |