Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Evropa > Švédsko

Do švédského vnitrozemí na kole

Marketa Svobodová / 22.10.2007
Že je Skandinávie rájem nejen rybářů, vodáků, trekařů, ale i cyklistů, jsem se přesvědčila během svého pobytu ve Švédsku. Z kola jsem téměř neslezla, užívala jsem si jízdy za každého počasí a na jakémkoliv podloží. Z domova jsem si prozíravě vzala i cyklobrašny, takže bylo samozřejmě nutné vyrazit i na nějaký ten kolovandr.
 
Mé domovské město Umeå, ležící téměř 500 km severně od Stockholmu a pár kilometrů od pobřeží, přímo vybízelo vyrazit na západ do vnitrozemí. Podél pobřeží jsou totiž často situované průmyslové oblasti, propojené poměrně hustou silniční sítí.  Na západ do vnitrozemí vede několik hlavních tahů směrem do Norska a většinou jsou navzájem rovnoběžné ve vzdálenosti zhruba 70 km. Na kole tu lze mezi nimi nalézt mnoho klidných částí.Mým cílem je NP Bjorlandet. Rozhodla jsem se jet až do města Fredrika po hlavní, abych si prohlédla co nejvíc zastávek na Konstvägen. Cestou zpět chci ale pokračovat po klidnějších okreskách o něco málo jižněji.

Umění zvané Konstvägen

Vyrážím po E12, hlavním tahu do norské Mo i Rana, a podle intenzity dopravy při výjezdu z Umeå soudím, že cesta nebude zpočátku nijak příjemná. Naštěstí už z města vede cyklostezka a potom se dá jet po okresních silničkách, a to až do městečka Vännäs, kde E12 pokračuje na sever, zatímco já jedu dál po klidnější státní silnici č. 92. Cestou si užívám místních přírodních, architektonických i kulturních zajímavostí. Míjím nesčetné vodní kaskády, krásné mostky a zastavuji se na několika místech švédské Konstvägen. Je to zajímavý soubor uměleckých děl umístěných ve volné krajině podél silnice č. 92, která vede z přístavního města Holmsund do Dorotey. Autory zatím 12 vystavených děl jsou sámští umělci, jejichž díla zde symbolizují vztah člověka k přírodě. Využívají k tomu všemožné materiály od čistě přírodních (dřevo, kámen, kov), až po moderní výdobytky jako asfalt nebo sklo. Většina děl vznikla v letech 1996-1998, ale celek je neustále doplňován.

Provoz na silnicích

Hlavní silnice č. 92 mě překvapuje svým klidem, za celý den mě na místy i čtyřproudé vozovce minulo sotva pár náklaďáků, takže jsem si to se svým kolem zn. Monarch docela užívala. Občas přeběhne přes silnici několik sobů, losi jsou však plaší a jediné, které cestou spatřím, jsou ti v ohradě na losí farmě blízko Bjurnholmu.

Ubytování na cestě

Ve Švédsku je dobrým zvykem, že podél rybářských řek (takže téměř všude)  jsou sruby - či alespoň přístřechy, kde se dá zadarmo a velice komfortně uvařit a vyspat se. Toho jsem občas s radostí využila – jela jsem totiž bez stanu i vařiče jen na pár dní.

Dny bez hranic

Druhý den k večeru odbočuji za městem Fredrik ze státní silnice a sjíždím na menší. Tedy podle mapy to vypadá na silnici. Ve skutečnosti je to však lesní cesta ze štěrku, šotoliny a velkých kamenů, což - jak později zjišťuji - jsou téměř všechny silnice s třímístným označením. K bráně parku mi zbývá ještě asi 25 km. Je ale květen, a ač jsou jezera ještě trochu zamrzlá, je znát blížící se polární den. Na místo dojíždím před jedenáctou večer ještě za světla. Bez baterky vařím a ukládám se ke spánku. Druhý den bez kola vyrážím na krátký okruh parkem. Na chodníčku je ještě sníh, na jezeře led, tak doufám, že i medvědi ještě spí. Kolem jsou bizardní tvary kmenů starých borovic s různými nádorovými onemocněními, někde jen pahýly ohořelé od lesních požárů… Les je zde ponechán svému osudu. Vyběhnu na vyhlídku, v poledne jsem zpět u kola a vyrážím šotolinovou cestou na dvoudenní jízdu zpět.

Vodní ráj bez komárů

Míjím zase spoustu přístřechů a sjízdných (!) kaskád a jezů. V Tallbergu obdivuji unikátní železniční mosty z počátku 20. století, které byly svého času největší ve Skandinávii. Noc trávím v chatě u největších kaskád na řece Örealven. Celou noc mi voda hučí přímo za hlavou, ráno posnídám na břehu a koukám na duhu nad vodou, nerušena žádnými komáry, prostě nádhera.

Odpoledne čtvrtého dne jsem zase šťastně doma a ještě stihnu barbecue s kamarády.

 
Související články
Švédská přírodní rezervace Vindelfjällen
Stopem za polární kruh
Autobusem do Švédska
Do Francie na kole po rovině
 
Přečteno 1608x
 
 
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: