Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Rady na cesty > nebezpečí

Pokousání psem v Číně

Libor Hnyk / 13.07.2006
Velmi málo cestovatelů se před cestou do zahraničí nechá očkovat proti vzteklině. Považují toto očkování za zbytečné vzhledem k mizivé pravděpodobnosti pokousání infikovaným psem nebo jiným zvířetem. Před svou cestou do Číny jsem si to myslel také.
 
V údolí pod nejvýchodnější sedmitisícovkou světa Minya Gongkou byl krásný večer. Chystal jsem se přespat na salaši místních horalů, kteří zde sbírali kořeny žen-šen a jiné zázračné bylinky. Druhý den ráno jsem chtěl nafotit východní stěnu hory ozářenou vycházejícím sluncem. Právě jsme večeřeli, když kolem pobíhali jejich psi, kteří mě již předtím očuchali. Náhle jeden z nich ke mně zezadu přiskočil a prokousl mi lýtko. Z ničeho nic se z mírumilovného stvoření stala vzteklá šelma. V noze jsem měl velmi hluboké rány po psích zubech.
Horalé mně pomohli s ošetřením, ale nepodařilo se mi jim vysvětlit, že musíme se psem dojít dolů k lékaři. Hlavou se mi honily černé myšlenky. Uvědomoval jsem si, že vzteklina je pro neočkovaného člověka stoprocentně smrtelnou chorobou. Navíc v Číně je vzteklina poměrně dost rozšířená a neuklidnila mě ani podivná reakce toho psa. Rozhodl jsem se, že sestoupím dolů.
Ve vsi Moxi byla místní doktorka. Očkovací látku proti vzteklině samozřejmě neměla, ale ošetřila mi rány, dezinfikovala a píchla alespoň protitetanovku. Ze vsi Moxi jsem odjel nejdřív stopem a potom nočním autobusem do hlavního města provincie Sečchuan Čengdu. Začalo nesmírně složité hledání nějakého doktora s vakcínou proti vzteklině. Už jenom prosté pátrání po nemocnici v zemi, kde nikdo neumí jinak než čínsky a všechny nápisy jsou pouze ve znacích, je problém. Prošel jsem několika velkými nemocnicemi, ale nikde vakcínu neměli. Nakonec po celodenním běhání po několikamilionovém městě jsem se ocitl v malé ordinaci jednoho soukromého doktora. K mému úžasu tento doktor uměl nejen výborně anglicky, ale měl u sebe i francouzské vakcíny Verorab. Píchl mi první dávku a prodal i další. Verorab se podává postupně v celkem šesti dávkách. Interval mezi jednotlivými injekcemi se zvyšuje ze dvou dnů přes čtyři dny, týden až po měsíc.
Problémem je však skladování ampulí. Musí se udržovat v teplotě mezi 2 až 8°C. Doktor byl velmi ochotný. Vzal mě na trh, kde mi pomohl koupit termosku a froté ručník. Potom mi ukázal, jak on převáží vakcínu, když jezdí do vzdálených vesnic ve velkém horku. Do termosky dá led, na něj ručník a nakonec ampule. Led si obstarává od pouličních prodejců zmrzliny. Původně jsem si myslel, že budu muset okamžitě odletět domů. Nakonec jsem v Číně zůstal ještě tři týdny a podle rad doktora vyměňoval led v termosce. Vždy jsem nalámal led z přemražených okrajů boxů provázen udivenými pohledy prodavačů. Pokud nebyl box k dispozici, například při dálkových přejezdech vlakem, koupil jsem od prodavače procházejícího vlakem ve stanici nanuk a strčil ho do termosky místo ledu. Vždy v potřebnou dobu jsem našel slušně vypadající nemocnici, ukázal jsem jim papír od doktora s návodem k použití vakcín v čínštině a nechal si píchnout další dávku.
Po návratu domů jsem zašel na infekční oddělení na pražské Bulovce. Ošetřující lékařka po mě chtěla potvrzení od čínského doktora. Říkal jsem jí, že jí bude k ničemu. Kromě dvou vět v angličtině tam bylo všechno ve znacích. Doktorka však suverénně prohlásila, že to je v pořádku, a píchla mi poslední dávku Verorabu. Učila se prý čínsky. Poté jsem navštívil úřadovnu České pojišťovny, kde jsem byl pojištěn. Když jsem jim tam vysypal spoustu papírů, účtenek za lékařská vyšetření psaná pouze ve znacích čínsky, netvářili se tak suverénně jako doktorka z Bulovky, ale peníze mně vyplatili.
Buďte chytřejší než já a před podobnou cestou se nechte očkovat proti vzteklině. Ušetříte si spoustu času a starostí. Očkovací látka neznamená plnou ochranu, ale nahrazuje zhruba tři první dávky vakcíny. Nemusíte tedy po napadení zvířetem okamžitě hledat lékaře, nebo spěchat domů. Máte určitý čas na dokončení akce a Vyhledat doktora, aby vám dal poslední tři dávky, můžete až po návratu.
 
Související články
Očkování při cestách do Asie
Dobrovolní ukrajinští záchranáři za 400 dolarů
Čištění vody na cestách
Letargie v etiopské státní nemocnici
 
Přečteno 3153x
 
 
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: