Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
ČR | Afrika | Amerika | Asie | Austrálie a Oceánie | Evropa | Stř. východ |
Jeronym Boháček / 22.08.2007 | ||||||
Kdyby člověk hodnotil podle cestopisů a stránek na internetu, vzbudí to v něm dojem, že hlavním cílem cestovatelů v Rumunsku se stávají hory. Není se co divit, doslova tisíce kilometrů nepříliš navštěvovaných karpatských hřebenů se táhnou napříč celou zemí. A zatím se po nich potuluje víc ovcí než výletníků. | ||||||
Lidé v údolíchTrochu stranou zájmu tak zůstává svět, který se rozprostírá dole, v údolích a dál v rovinách, svět lidí. Čím je právě ten natolik zajímavý, že stojí za to vyskočit z vlaku a strávit den dva jinak, v kontaktu s lidmi? Pro řadu pozoruhodností, mezi které patří také řemesla. Občas až rozum zůstává stát. CihlářiTak mě překvapili cihláři. Nevěřil jsem, že tohle řemeslo ještě skutečně existuje, a najednou jsem byl u toho. Noční ohně, celé rodiny skládají pece z nepálených cihel a připravují dřevo na podpal. Hlínu brali pár kilometrů od domova, kousek přes hlavní tah silnice na Brašov. UhlířiDalší prastaré řemeslo, vypalování dřevěného uhlí v milířích, se již moc nevidí. Já jsem se s ním naposledy setkal v Moldavsku (Bukovina) a je to už pár let zpátky. Zato se chodí na dřevo. Chudší lidé v rovinách vytápějí třeba jen jednu malou místnost. V domácnostech se na topení dost šetří, nebo alespoň šetřilo, než vláda zavedla vytápěcí přídavky. Sběrači dřeva v rovinách hledají dřevo kde můžou, klučí křoví na opuštěných kolejích, probírají porost podél řek. Hliněné RumunskoKaždý nevypaluje, stovky rumunských vesnic jsou vystavěny z nepálené hlíny. Kupodivu někdy i hodně blízko potoka. Hliněné bývají zdi, stejně jako podlahy i prahy. Staví se z vepřovic nebo se nahazuje hlína na proutěnou kostru, a ještě několika dalšími způsoby. V horách, například na Siriu, se pochopitelně často staví ze dřeva, z hlíny mívají jen omítku. Čas od času se zadaří nalézt historickou zvláštnost - domky bez komínů nebo s komínem z proutí a hlíny. Modrá je základA kamna. Jestli je něco zajímavého na výbavě domácností, tak právě nepřeberné množství kamen, v naprosté většině domácí výroby. I na nich je vidět oblíbená světle modrá omítka, tak častá jako na domech a ... hřbitovech, jako základní barva na veselém hřbitově poblíž Maramureš. Kámen proměněný v prachNa vesnici lze vůbec najít poklady - sudy na kvas, stavěné palírny, rozměrné ruční brousky nebo třeba dřevěné "mříže", které se užívají k zapřažení namísto chomoutu. A pletené proutěné ploty. V sušších vápenatých krajích, například na jihu, pod skalnatými Mehedinti, fungují lidové vápenky. Nejjednodušší vypadají jako několikametrové jámy v zemi, plní se dřevem a kamením. Ve výhni se kámen přeměňuje na prach - vápno. PálenkyDomácí pálenka se vyrábí nejvíc ze švestek. Proto stojí podél zahrad tak často rozměrné dřevěné sudy. Pálí se v asi ilegálních, ale téměř obecních domcích a venkovních palírnách. Trhové zbožíKočovné opraváře šperků jsem potkal v Sibiu, na pár dní se usadili na ulicích s nářadím a jeli dál. Podobně se prodávají i trámky, košťata, a někdy jsou k vidění i výrobci kopií klíčů se strojem na ruční pohon. Cikánské živobytíDvě poslední, spíše živobytí než řemesla, souvisí se sbíráním starého železa a pet-lahví. Sběrači kovů působí více na venkově, a tak jako u dalších kočovných řemesel jsou to často Cikáni. Objíždějí venkov s koňským povozem, jestli si vydělají, nedokážu odhadnout, ale vidět jsou poměrně často. Sběrači „petek“ chodí téměř výhradně po městech. Místně závisí na existenci výkupny, obcházejí popelnice a skládky na předměstí. Občas výjmečně projíždějí na kolech. V poslední době se i v Rumunsku začíná třídit odpad, takže vlastně nevím, jak dlouhé bude mít tato živnost trvání. Venkov - srdce RumunskaK pochopení životního stylu a mentality, nebo raději nálady země, jsou určující vesnická hospodářství a pastevectví, ke kterým mají Rumuni citový vztah. Myslím si to přesto, že mnoho lidí v Rumunsku, studentů, intelektuálů nebo těch, co se jim prostě daří ve městech, se mnou nemusí souhlasit. Tihle již způsobem uvažování mají blíž k měšťanům z ČR (nebo Anglie), než ke svým blízkým příbuzným ze vsi. Venkov v Rumunsku je však živel, vesnička, to pořád může znamenat přes sto obydlených domů, tedy nikoliv samotu, ale něco s vlastní svébytností. Ekonomika místa se mění a nepochybuji o tom, že proměnou prochází i genius locii rumunského venkova. Nemyslím, že by měl zmizet beze stop, určitě však bude napínavé to sledovat. | ||||||
| ||||||
Přečteno 1447x | ||||||
Komentáře |
Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky |
Poslat odkaz Tisk Zpět |
| ||
Střípky |
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu |
Komerční sdělení |
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo |
Štěrba nabízí: |