Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > 7 dní v Libanonu

Saida – pevnost na moři

Martin Polák / 26.11.2008
Ráno po lyžařském dni jsme oba vypadali, jako bychom přežili Hirošimu na opalovacích lehátkách. Vyrazili jsme do obchodu a celkem výhodně koupili krém s vysokým ochranným faktorem a hojivými účinky. Naším dalším cílem byl přístav Saida na jihu země. Jižní shromaždiště busů bylo mnohem rozlehlejší než to severní, takže nám dalo více práce najít správný autobus. Naštěstí jsme se brzy dostali na dosah výkonných hlasivek naháněče, který hulákal nepřetržitě SaidaSaidaSaidaSai…
 

Pobřeží na jih od Beirutu

Nastoupili jsme do busu a za pouhé 3 eura se dostali o 50 kilometrů jižněji. Trasa vedla opět podle moře, lemována vysokými horami panelákové suti, ze které těžké stroje separovali železný šrot. Domysleli jsme si, a jak jsme později zjistili, tak správně, že většina materiálu pochází z ruin beirutských domů, zasažených válečnými aktivitami. Hromady spadaly až do moře, které v těch místech nabíralo silně nepřírodní žlutooranžovou barvu. Po několika kilometrech se okolí uklidnilo a změnilo v banánové plantáže, kde rostou pověstné libanonské minibanány. Ty nám potom minimávaly skoro až do Saidy.

Do pevnosti přes most

Vystoupili jsme si z busu hned na kraji města, jelikož pevnost byla na dohled a nechtěli jsme ji ani sebe zase ztratit. Pevnost není nijak zvlášť rozlehlá, jako třeba Kalaa v Tripoli, ale své kouzlo rozhodně má! Do hradu vede od břehu asi 50 metrů dlouhý kamenný most. Hradby, tvořené obrovskými kvádry jsou vkusně prokládány drcenými antickými sloupy, přivezenými křižáky například i z Baalbeku. Pevnost tak místy působí dojmem perníkové chaloupky a svým infantilním vzezřením mohla nepřátele vtipných rytířů krásně mást.

Která část pevnosti chybí?

Směrem k moři velká část pevnosti chybí. Jaká, o tom jsme se přeli notnou chvíli, dokud Mako nedokázal svoji odvážnou teorii katedrály na moři jednoduchým zákonem symetrie. Pevnost byla ve své době opravdu obrovská! V místech, kde chybí klenba, směrem k moři, je dnes jakési nábřeží, a když se stojí zády k městu a hledí se do dáli, jako by se bylo na konci světa.

Odpočinek na terase

Zdolali jsme x schodů a vyloupli se na nejvyšším místě zříceniny. Na plošině cca 20 m nad mořem je instalovaná železná pyramidka s libanonskou vlajkou, se kterou jsme se nadšeně několikrát vyfotili, sluší jí to! Z plošiny je vidět celý starý přístav, nový přístav, staré město i malebná mešita uprostřed panelákové čtvrti. Přesunuli jsme se na nižší terasu, namazali jsme se sluncevzdorným krémem a chvíli se snažili dráždit naši, už nejspíš mrtvou, pokožku. Doopravdy krásné místečko!

Staré město – změť ulic a kabelů

Vrátili jsme se na pevninu, prozkoumat staré město. Podél vysoké kamenné zdi s malými okýnky připomínajícími střílny jsme se vnořili do uliček starého města, jenom vzdáleně podobných těm v Tripoli. Město jako by bylo jeden rozlehlý dům a my chodili po jeho chodbách a sem tam nahlédli do pokojů. Uličky tvořily chvílemi tunely, místy se zase procházelo malými dvorky. Některé byly pusté, jiné plné koček, dětí nebo krámků. Na některých stály mešity. Sem tam se nám otevřel pohled do soukromých prostor. Někde se paní holila, jinde zase hráli chlapíci kulečník nebo se zrovna obědvalo, peklo, hoblovalo nebo koukalo na telinu. Všechno a všude bylo protkáno houštinou kabelů a drátů. Viděli jsme paní, která dlouho bušila do jedněch bytelných dveří, pak jí došla trpělivost, zalovila v tom houští kabelů, vytáhla dva dráty, spojila je, za dveřmi se ozval ječící zvonek a bylo jí otevřeno.

Vůně Nového města

Potom jsme se ocitli v novém městě, které svou obchodní čtvrtí to staré obkličuje. Zaujal nás tu hlavně malý krámek s voňavkami, které prodával asi 14letý klučík, který znal všechno, co se vůní a výroby voňavek týká. Všechna jména, hlavní ingredience, historii, odkud která vůně přišla a kdo se jí voní. Vyšli jsme z obchůdku totálně pomazaní a exotické vůně se za námi táhli ještě další den.

Přátelští muslimové

Bylo nám řečeno, že město Saida je výrazně muslimské, ale nenašli jsme rozdíl s atmosférou Tripoli. Všichni byli milí, dokonce jeden chlápek, když viděl, že v jednom dvorku svačíme Falfaly, skamarádil se a běžel nám pro pití, že nás pohostí! Cestou ho ale asi něco přejelo, jelikož se ani po půl hodině nevrátil a my už museli běžet.
 
Do Beirutu jsme dorazili už po západu slunce. Bus nás vyklopil na Cole a my si zahráli napínavou hru s taxikáři a MHD. Šlo o to, jestli vydržíme neustálé poňoukání taxikáři, totiž jejich vtíravé troubení, zatímco jsme čekali na kraji chodníku na autobus MHD...
 
Předchozí díly
1. Týden v Libanonu
2. Ostnatý drát Beirutu
3. Turisté a ropa ve starodávném Byblu
4. Lyžovačka v Libanonu
Následující díly
6. Beirut – slavné letovisko
7. Baalbeck – největší Jupiterův chrám
8. Quadisha – údolí cedrů a vodopádů
 
 
Přečteno 1058x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: