Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Balkán na motorce

Srbské trendy a manýry

Milan Loucký / 30.04.2007
Lidi si to někdy pletou se Srbskou republikou (Republika Srpska), ale to je omyl: Srbská republika je „jen“ autonomní oblast na území Bosny a Hercegoviny. Srbsko je však stát, který tvořil společně s Černou horou i po r. 1992 Jugoslávii.
 
V rámci Srbska pak existovali (a pořád existují) dvě autonomní oblasti –Vojvodina na severu, a Kosovo (celým srbským jm. Kosovo i Metohija, nyní pod kontrolou OSN) na jihu. V referendu v r. 2006 se však Černohorci rozhodli se zcela osamostatnit a Jugoslávie – tedy to co z ní za posledních 15 let zbylo - zcela zanikla.
Malý balkánský bordýlek
Pro ty, co v tom chtějí mít ještě větší zmatek podotýkám, že Svaz. rep. Jugoslávie oficiálně zanikla v r. 2003 a dále fungovala do r. 2006 jako „soustátí“ Srbska a Černé Hory. Balkán,co?
V příhraniční srbské vísce měním dináry a jedu přes Suboticu na jih. Na jedné věci je rozdíl mezi Srbskem a EU znát okamžitě – smrad z motorů. Taky tu panuje mírný balkánský bordýlek, ale rozdíl oproti Maďarsku či naší domovině není veliký.
A našince samozřejmě potěší blízkost zdejšího jazyka, i když někomu může dělat problém jeho psaná podoba – tj. cyrilice (velmi podobná ruské azbuce). Ale dost mě překvapilo, že cyrilice i latinka jsou tu vyrovnaně půl na půl.
Jízda po srbských vesnicích
Od Subotice mířím dál na jih, po staré silnici, do Noviho Sadu, správního města Vojvodiny. Můžu jet i po nově postavené dálnici, ale já chci –samozřejmě- vidět obyčejné srbské vesnice a domorodce.
Zastavuju ve vísce Feketič; místní dělají čest názvu své obce - žijí tu jen Cigáni a Maďaři, srbštinu jsem ani neslyšel. Obědvám u krámku „paštétu sa ribom“ pečivo, pozoruju místní život, servisuju řetěz. Další zastávka následuje ve městě Novi Sad –tam se chvíli motám, protože jeden z mostů přes Dunaj se opravuje. Objížďky mě vedou až k cigánskému slumu, ale pak najednou je tu centrum a já parkuju a razím do města.
První, co nacházím je „kineska prodavnica“ (ano, i v Srbsku jdou na odbyt produkty asijských spoluobčanů). A pak barevní koně; možná si pamatujete, že v minulých letech byla některá města v ČR zaplavená barevnými plastovými krávami v životní velikosti (coby umělecké objekty); tak přesně to bylo teď v Novim Sadu, akorát místo krav tu byly různě vyzdobení koně. Je vedro, takže kupuju zmrzku, pak dávám vynikající kafe a koukám po místních. Srbské sokolice jsou vyšňořené jak o státním svátku, růžová tu frčí víc než u nás na diskošce. A kdo z kluků nemá gel ve vlasech nebo aspoň bílé kalhoty, ten je úplně mimo. No teď trochu přeháním, ale oni taky.
Právě při koupi zmrzliny se seznamuju s pověstným temperamentem místních děv –v rámci jakési obchodní akce dostávám ke své zmrzlině ještě druhou jako bonus, ale fakt ji nechci, tak ji jak správný úchyl nabízím dětem. Ale oni ji –mrchy malý- nechtějí. Paní prodavačka  duchapřítomně ukazuje na jednu krasavicu, co právě vylezla před krámek a jen tak kouká kolem sebe. Tak jí cpu tu zmrzlinu do ruky, ale místo poděkování mi ostře předhazuje cosi o  pošukaným debilovi - doslovně si to nepamatuju, bylo to srbsky, ale význam je zhruba stejný.
Z N. Sadu jedu pořád na jih, asi 70 km na východ je Bělehrad –rád bych ho někdy navštívil, ale zatím počká. Za Šabacem měním směr na jihozápad k Bosensko-Hercegovské hranici. Přespávám v ovocném sadu. Ale v noci se spustil déšť a půda se rozměkla a neudržela stojan motorky. V noci mě zkrátka probudila rána, jak motorka padla na bok. Musel to být pohled pro bohy, jak se tam snažím v dešti postavit pevně motorku, jen v trenkách a bos, celej od bláta.
Ráno mě probudil okolo jedoucí traktor, chlapíci z něj jen vykoukli a zakřičeli: “češki?češki?“, já na to „da,da,češki“, a chlapíci se smíchem jeli dál. Dál mířím na Loznicu, projíždím přes vísky a jejich tržiště -náklaďáky, vlečky traktorů i koňské povozy jsou plné melounů. Občas i něco jiného, ale melouny tu vedou.
Několikrát míjím úchylné novostavby (např. růžovou vilu, jejíž bránu lemují dva kamenní lvi a mezi nimi na velkém vstupním oblouku stojí socha nepovedené labutě).
Zajímavý je místní zvyk poobědvat se svým blízkým zesnulým a já párkrát projíždím okolo hřbitovů, kde přímo před hrobem sedí u stolku se skromným jídlem pozůstalí, a smutně jedí.
 
Předchozí díly
1. Maďarská realita
Následující díly
3. Srbská pomocná ruka
4. Srbská hlasitá tichá pošta
5. Bosna a Hercegovina
6. Sarajevo
7. Minová cesta do Mostaru
8. Za zábavou do bývalého kempu
9. Chorvatsko a Černá Hora
10. Albánie a Makedonie
11. Silniční pravidla v Albánii
12. Albánie bez orlů
13. Makedonie
14. Bulharsko na motorce
15. Rumunsko po dvou letech
16. Domluva s Maďary
17. Předčasný konec cesty
 
 
Přečteno 1920x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: