Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > Turistika > hory

Výstup na Aconcaguu

Libor Hnyk / 2.06.2004
Moji dva společníci vylezli na vrchol o čtyři dny později než já. Při sestupu je zastihla silná sněhová vánice a elektrická bouřka. Jejich zkušenosti podtrhují tvrzení, že Aconcagua rozhodně není snadná sedmitisícovka a je potřeba mít před ní respekt.
 
Povolení pro výstup na Aconcaguu se uděluje v Mendoze, v budově správy NP Aconcagua, která je v městském parku S. Martín. Není obtížné ho získat, ale jeho cena se lety neustále zvyšuje a klesá jen v mimosezóně. Do konce ledna 2004 stálo 300 USD na osobu, od 1.2. do 29.2. 200 USD a od 1.3. 100 USD. My jsme termín své cesty zvolili tak, aby aklimatizace proběhla koncem ledna a do národního parku jsme vcházeli 1.února. Tedy již za „levno“. Únor je stále ještě pro výstup vhodný, v březnu se již začíná výrazně ochlazovat.

Výškový trénink
Aklimatizace naší skupiny probíhala v šestitisícovém masívu Cordón del Plata, ležícím asi 80 km od Mendozy. Pro české turisty jde o téměř neznámé hory, které však jsou k aklimatizaci pro „Áču“ ideální. Jsou velmi dobře přístupné, na jejich svazích se nachází lyžařské středisko, ale na své si přijdou horolezci i turisté. Do lyžařského střediska se snadno dostanete taxíkem. Z Mendozy stojí pronájem celého auta i s řidičem asi 100 pesos (900 Kč). Na nejvyšší horu Cerro El Plata (asi 6050 m.n.m) vede technicky jednoduchá trasa. Nabízejí se i výstupy na nižší pětitisícové kopce jako Cerro Vallecitos (asi 5500m.n.m) a Cerro Rincon. Masív leží stranou od hlavního hřebene a z vrcholu je tedy nádherný výhled na celý hlavní andský hřeben od Tupungata přes Aconcaguu až po Mercedario. Výšku je tu možné získávat postupně.

Doprava do base campu
V Mendoze si lze u cestovky objednat dopravu zavazadel do base campu na Plaza de Mulas pomocí mul. Každé zvíře unese šedesát kilogramů. První mula stojí většinou kolem 80-100 USD, za každou další se platí kolem 50 USD. Autobus vás doveze na Puente del Inka do výšky asi 2750 m.n.m. Odtud pokračujete do base campu pěšky dva dny (asi 35 km). Muly tuto vzdálenost ujdou za dopoledne. Večer jsou již zpátky v základním táboře. Věci na přespání si proto první den vemte s sebou, druhý den vám je mula odnese. Sportovněji založení a dobře aklimatizovaní turisté si všechny své věci nosí sami. Záleží na tom, kolik kilogramů vybavení s sebou máte.

Základní vybavení
Na Aconcague se nevyzpytatelně střídá špatné a dobré počasí. Dlouho jsme zvažovali, jaké si zabalíme boty. Máme se tahat s nepohodlnými těžkými duplexy, když je možné, že do sněhu nešlápneme? Na normální cestě není ledovec. Může ovšem napadnout mnoho sněhu a citelně se ochladit. V případě teplejšího počasí bez sněhu zase mohou být mnohem pohodlnější normální pohorky. Já jsem si nakonec duplexy nevzal. Spolehl jsme se na velmi kvalitní klasické pohorky, ovšem dostatečně velké, aby se mi do nich vešly až troje ponožky. Nakonec se pro výstup ukázaly velmi vhodné, samozřejmě v počasí, v kterém jsem na vrchol vylezl. Když jsem si vzal lehčí boty, o to větší pozornost jsem soustředil na ostatní vybavení jako je spací pytel a péřová bunda. Věděl jsem, že pokud v noci i ve dne dokážu udržet celé tělo v teple, i nohy tak snadno nepromrznou. Vzal jsem si s sebou nový péřový spací pytel s komfortem – 25°C. Velmi se mně osvědčil. Ve výšce 5450 m při venkovní teplotě asi – 15 až – 20°C. C jsem spal ve spacáku jen v trenkách a tričku při absolutním tepelném komfortu. Na výstup jsem si oblékl péřovou bundu, teplé rukavice, pod šusťákovými kalhotami jsem měl ještě flísové. V záloze jsem měl připravené lyžařské brýle a kuklu proti větru, ty jsem však nevyužil. Pro výstup normální cestou není potřeba horolezecké lano. Použití maček a cepínu záleží na sněhových podmínkách. V našem případě byly ideální. Od 6100 m.n.m pokrýval cestu tvrdý sníh, ne však led. Nehrozil smrtelný pád do hlubin, ale díky mačkám nohy nepodkluzovaly. Ani cepín nebyl nutný, stačily trekové hole.

Útok na vrchol
Výstup začíná v base campu na Plaza de Mulas (4350 m). Prvním úsekem jsou snadné suťové svahy, které vedou přes kemp Canada (4900 m) na širokou planinu ve výšce 5450 m, která se nazývá Nido de Condores (Hnízdo kondorů). Odtud se mohou výborně aklimatizovaní jedinci již pokusit o vrchol. Alternativní možností je další den ještě vystoupit do místa zvaného Berlín, kde jsou tři dřevěné boudy (5870m) a odsud vyrazit ráno na vrchol. Zvolil jsem první variantu. Bylo nádherné počasí a já se obával, že dlouho nevydrží. Mí společníci se rozhodli pro druhou možnost.
Při výstupu jsem se připojil ke Zdeňkovi z vyškovské party. Výstup jsem zahájil ráno po šesté. První úsek do Berlína jsem zvládl rychle. V tomto místě se prochází mezi skalami na severním hřebenu na suťové svahy na východní straně hory. Následuje poměrně jednoduchý výstup až ke zničené boudě Independencia (asi 6370 m). Odtud se pokračuje na hřeben a přejde se zpět na západní stranu. Tato dvě místa jsou pro orientaci při výstupu a hlavně sestupu klíčová. Ze sedla se pokračuje po traversu do pověstné Canalety – suťového strmého žlabu, který vede do oblasti vrcholu. V našem případě byla Canaleta vysněžená příjemným tvrdým sněhem. Postup se v tomto úseku již výrazně zpomalil. Potkávali jsme sestupující lezce, kteří většinou začínali ráno v Berlíně. Na rozdíl od Zdeňka, který před výstupem strávil nad 5000 m 5 nocí, jsem přece jenom na výstup z Nida na vrchol neměl ještě ideální aklimatizaci. Na vrchol jsem se dostal poměrně pozdě – kolem 18 hodiny. Bylo však nádherně, jenom pohled do jižní stěny zakrýval mrak, který byl na ní nalepený. Zdeněk na mě nahoře počkal, takže jsme si mohli vzájemně udělat vrcholové foto. Při sestupu byl Zdeněk opět rychlejší. Pod Independencií mě zastihla tma.
Noci jsem se při sestupu nebál, neboť bylo jasné počasí a navíc byl úplněk. Brzy po setmění však tma opravdu byla. Měsíc byl ještě nízko nad obzorem. Měl tvar obrovského oranžového kotouče, nicméně krajinu příliš neosvětloval. V této době jsem se naneštěstí dostal do jednoho z klíčových míst sestupu. Nad táborem Berlín se musí zahnout doleva, projít skalami na západní stranu hory, Pokud by člověk toto místo přešel, hrozil by mu sestup do úplně jiného údolí. Vědom si tohoto nebezpečí jsem nakonec udělal opačnou chybu a zahnul příliš brzo. Berlín jsem minul a byl jsem nucen sestupovat cesta necesta západními svahy na Nido. Měsíc mezitím již vystoupal vysoko nad obzor. V dálce bylo vidět v jeho stříbrném světle Mercedario. Na detaily sestupové trasy jsem si nicméně musel svítit čelovkou. Suťové svahy jsou zde občas přerušeny kolmými skalními stupni, které jsem musel obcházet. Dával jsem si při sestupu velký pozor a těžkým místům jsem se obloukem vyhýbal. Přece jenom měsíc není slunce. Nepospíchal jsem, nedalo se již nic nahonit. Chvílemi jsem se posadil a vnímal krásy andské noci. Kdy se vám poštěstí kochat se ze šesti tisíc metrů nádhernou krajinou ve stříbrném měsíčním světle a pozorovat hory i sto kilometrů vzdálené? Občas jen trochu foukal mírný vánek. Za celou dobu nočního sestupu jsem nepocítil ani na chvíli pocit chladu. Ještě v noci jsem v pořádku sestoupil ke stanu.

Úspěch výpravy a doporučení
Druhý den se během dne začalo kazit počasí a moji kolegové byli nuceni sestoupit. Moje kalkulace ohledně počasí vyšla. Nicméně musím sebekriticky přiznat, že na výstup z Nida na vrchol bych potřeboval o něco delší aklimatizaci. Nehrozila mi výšková choroba, po celou dobu výstupu jsem se cítil dobře, postupoval jsem však příliš pomalu. Tuto variantu tedy doporučuji opravdu jen dokonale aklimatizovaným lezcům.

 
Související články
Zimní bivak na pólu i za chatou
Aconcagua – podceňovaná sedmitisícovka
Náklady na cestu po Argentině
Výstup na Quitaraju v pohoří Cordillera Blanca
 
Přečteno 6391x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
leden 2015Milan, Reagovat
Re: leden 2015sasa_r, Reagovat
AconcaguaPetr, Reagovat
že zas rejpu;-)Joe, Reagovat
vybaveníP. K., Reagovat
AconcaguaVáclav Hálek, Reagovat
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: