Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Do Alžírska a zpět

Pentapolis Ghardaia a římské ruiny v Timgadu

Jiří Kratochvíl / 25.06.2010
Naše cesta po Alžírsku pokračuje. Poznáváme krásnou zemi, se srdečnými obyvateli, kteří se rozdělí o vše, co mají. Jsou, řekl bych, spokojenější než lidé u nás. Nikam nespěchají a za ničím se neženou. A my – i s naším patnáctiměsíčním synem – pokračujeme směrem Ouargla.
 

Ouargla, město přistěhovalců


Do univerzitního města Ouargla jsme se vydali asi po týdenním pobytu v Touggourtu. V Ouargle se mísí lidé ze severu s původním jižanským obyvatelstvem. Je zde vše od moderních obchůdků po zábavní park nebo zoologickou zahradu, plno restaurací a pouličních grilů. Město je také proslavené pouštními růžemi, které je možné zde zakoupit. A jednu skutečně obřích rozměrů můžete vidět na kruhovém objezdu ve městě. Bydleli jsme v hotelu Linatel, hotel tuniského stylu, čistý a na místní poměry na vysoké úrovni. Recepce i restaurace poskytovaly výborný servis. Na pokoji počítač a internet, což se u nás nevidí ani v těch lepších hotelech.

Ouargla je považována za město přistěhovalců, město, kde se mísí kultura jihu a severu. Seveřané sem jezdí hodně za prací, jsou zde slyšet spousty alžírských nářečí. Ty jsou natolik odlišná, že lidé z různých oblastí Alžírska se mezi sebou kolikrát nedorozumí. Musí pak použít francouzštinu nebo spisovnou arabštinu. Okolo celého města jsou krásné a velké duny, písek je zde tmavší než v okolí Touggourtu, více do červena, ale ten pravý červený písek Sahary najdete spíše v oblasti Tamanrasetu.

Solné jezírko


Kousek za Ouarglou, asi 5 km za velkými dunami, je i solné jezírko, které spolu s pouští tvoří neskutečnou a exotickou podívanou. Společně s námi bylo u jezírka asi dalších 7 lidí – místních. V létě se tam prý schází celé rodiny a odvážliví jedinci se tam prý i koupou. V době, kdy jsme v Alžírsku byli my, byla teplota přes den okolo 25 – 30 °C na slunci, v noci a ráno byla poměrně zima. Na severu však takové teplo nebylo, v tu dobu se tam teplota pohybovala okolo 7 °C.

Ghardaia a Beni Izguen


Po asi čtyřech dnech v Ouargle jsme se vydali 190 km na severozápad, do města Ghardaia. Architektonicky i historicky asi pro mě nejzajímavější místo naší cesty. Město Ghardaia se skládá ze čtyř dalších měst, každé z nich leží na kopci. Na samotném vrcholku kopce je vždy mešita. Na kopcích fouká silný vítr, aby mešity odolaly náporu větru, jsou severní stěny jejich věží zešikmeny. První, co se vždy z města postavilo, byla právě mešita a postupovalo se směrem dolů. Z těch čtyř měst jsme navštívili dvě – Ghardaiu a Beni Izguen. Vše ve městě je do kopce, tedy jediným dopravním prostředkem jsou zde osli. Vše působí, jakoby se zde zastavil čas, a vše funguje jako před staletími. Lidé v tradičních oblecích, ženit se smí pouze mezi sebou. Kmen, který zde žije, se nazývá Mozabité. Mně osobně přišlo, že jsou trochu zdeformovaní. Plno lidí zde mělo oční vady a zkažené zuby. Platí zde přísná pravidla pro chování jak místních, tak i cizinců, dětem se nesmí dávat žádné dary bez svolení rodičů apod.

Souky


Architektonicky jsou si velice podobné, ale rozdíly při bližším zkoumání jsou patrné, např. Beni Izguen má širší uličky. Obě zmíněná města mají také zcela odlišné souky. Zatímco v Ghardaie je klasický souk s úzkými uličkami a obchůdky se vším možným, v Beni Izguen je souk řešen ve formě veřejné a výhradně mužské aukce. Aukce probíhá na okraji města na náměstíčku, kde muži smlouvají ceny nabízeného zboží. Ceny mají nějaký svůj logický vývoj a není možné přijít a všechny přehodit vyšší částkou. Okolo náměstíčka jsou samozřejmě domy, ale nejsou to domy obývané, ale slouží, řekl bych, movitějším měšťanům k odpočinku při aukcích. Prostě každá rodina tam má svůj baráček, kde tráví čas v průběhu aukce, ale nebydlí v něm.

Hřbitov


V Ghardaie najdete starobylý hřbitov původních obyvatel. Ten je velmi zvláštní, jelikož jsou zde jako náhrobní kameny pouze obyčejné kameny zaražené do země, podle počtu a umístění kamene poznáte, zda se jedná o muže, ženu, dítě či těhotnou ženu. Lidé hroby poznávali jen podle rozbitých nádob, které jsou poházené na hrobě. Součástí tohoto hřbitova je i stará a dnes již nepoužívaná škola koránu, kterou zde založil kazatel žijící na ostrově Djerba. Průvodce nám vyprávěl, že tento Tunisan s sebou přivedl i židovské rodiny, které učily jeho stoupence různým dovednostem. V této škole koránu se mj. i soudilo, přístup sem měly i ženy, ale musely stát za rohem tak, aby nebyly spatřeny muži. Ovšem ke sporu mezi mužem a ženou se mohly vyjadřovat. Interiér je velmi prostý, prašná zem s bílými zdmi, jako věšáky sloužily dřevěné „hole” zabudované do stěn a jako poličky sloužily otvory ve zdi.

Bydlení v Ghardaie


I pro bydlení zde platí velmi přísná pravidla. Žádný dům nesmí mít okna protilehlá oknům jiného domu, a pokud náhodou ano, musí je mít zabedněna tak, aby nebylo vidět dovnitř. Vchody domů jsou střeženy mřížemi a dvojími dveřmi nebo dveřmi a závěsy. To proto, aby nebylo v případě opouštění domu vidět do obyvatelné části. Pokud probíhá svatba, pak se kolem vchodové části vytvoří jakási zábrana, aby ženy mohly volně pobíhat z jednoho vchodu do druhého a nebyly přitom spatřeny. V Ghardaie jsme bydleli ve velmi krásném a tradičním objetu – Akham. Je to skutečně oáza klidu s palmami, mandarinkovníky a fíkovníky. Objekt je velmi čistý a je stylizován do tradičního stylu, tedy i místnosti na spaní jsou dělané ve stylu původních obyvatel tohoto místa. Objekt je prý velmi využívám Američany, Brity a Němci. Jídelna objektu je přímo úchvatná, jí se na matracích u nízkých stolečků v místnosti s krbem, vše ve velmi intimním a romantickém prostředí a náladě. Součástí objektu je i bazén, který se v létě normálně využívá.

Jízda na velbloudech v SebSeb


Po třech dnech v Ghardaie jsme se vraceli zpět do Ouargly přes malinkou, bohem zapomenutou vesničku SebSeb (směr Metlili), kde na nás čekala projížďka na velbloudech. Když jsme dorazili na místo, čekal na nás turistický objekt s pouštním stanem a dvěma velbloudy. Musím uznat, že byli skutečně krásně opečovaní a čistí, což se např. o egyptských nedá vůbec říci. Jízda na velbloudovi není vůbec jednoduchá, musí se dávat pořád pozor, aby si nesedl, a je tedy nutné se pevně držet. Zážitek kolosální. Avšak nechápu, jak na tom mohli přejet Saharu. Po několika dnech v Ouargle jsme vyrazili na týdenní cestu zpět do Alžíru přes Batnu a Constantine.

Batna a Timgad


Cesta do Batny utíkala rychle a dobře. Překvapující je ten přechod mezi jihem a severem, z pouště do hor. Především tento úsek cesty byl velmi okouzlující. Projíždí se kolem “Brány Sahary”, vysokých hor se zasněženými vrcholky nebo vrcholky zahalenými do mraků. Teplota se tu v období listopad až prosinec pohybovala kolem 7 °C, což byl oproti jihu šok.

Nedaleko Batny, kde jsme přespali, jsme navštívili římské ruiny města Timgad. Historický skvost s divadlem, spoustou uliček a dominantní římskou bránou. Město v historii sloužilo jako místo odpočinku, něco jako dnešní lázně. V době své největší slávy zde bylo 14 léčivých pramenů.
    

Constantine


Z Batny jsme jeli rovnou do Constantine. Constantine má kolem milionu obyvatel a po Alžíru a Oranu je třetím největším městem Alžírska. Rovněž zde najdete univerzitu a řadu vysokoškolských kolejí a internátů, je zde cítit evropský ráz. Ženy nezahalené, moderně oblečené, tradiční velkoměstský shon na každém kroku. Město je zajímavé svou polohou – je vybudované na skalách v nadmořské výšce 640 m a je rozdělené hlubokou roklí, pod níž teče potok Romel. Jednou z hlavních dominant města je most Sidi M'Cid spojující obě části města. Krásná je také mešita Emir Abdulkader. Nesmíte zapomenout ani na procházku kasbou nebo jízdu moderní lanovkou. V Constantine je toho hodně k vidění, ale protože jsme zde byli jen dva dny, nebylo možné navštívit vše. A jestli v tomto městě někdy budete pobývat, nezapomeňte ochutnat zdejší specialitu – polévku z hamusu. Je moc chutná a navíc sytá, ostatně jako všechna arabská jídla.
    

Cesta z Constantine


Po pobytu v Constantine jsme se již vydali, rovněž autem, do hlavního města. Kilometrově to vycházelo na cca 440 km, ale celkem jsme to jeli 10,5 hodiny a na to, že s námi cestoval náš patnáctiměsíční syn, to byl výkon. Cesta byla velmi špatná, rozbité horské silničky, místy dálnice a hustý déšť. Cesty na severu se obecně nemohou srovnávat kvalitou s jižanskými, které, jak jsem psal, jsou opravdu skvělé. V Alžíru jsme opět byli asi tři dny a pak po třech týdnech zpět do reality po trase Alžír–Frankfurt–Katowice–Ostrava .

O bezepčnosti na závěr


Co se bezpečnosti týče, jen na severu není situace zcela ideální, ale terorismus tu jinak již prakticky téměř není, a to díky pravidelným silničním hlídkám, policii a vojenské policii na každém kroku. Ve městech je plno retardérů, které brání nejenom rychlé jízdě, ale i úniku teroristů. Zem jsme procestovali autem i s patnáctiměsíčním synem, ujeli jsme okolo 3000 km, ale stále toho ještě hodně k poznávání zbývá. 


 


 
Předchozí díly
1. Fotbalisté a hostitelé
Související články
Afrika stopem
Fotbalisté a hostitelé
 
 
Přečteno 10299x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: