Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Austrálií na kole

Vánoce v Melbourne a Silvestr na Tasmánii

Martin Stiller / 19.01.2008
Zajímavé australské zvyky nezvyky o vánocích a poklidný Silvestr bez tradičních pitek. K tomu všemu překrásná příroda, jež nabízí Melbourne i Tasmánie.
 

Vánoce v australské rodině v Melbourne

K našim hostitelům Prue a Markovi jsme dorazili den před Štědrým dnem. Jen tak tak jsme to stihli. Štědrý den jsme téměř celý den odpočívali, neboť jsme měli za sebou dlouhý úsek, kde jsme museli hodně spěchat, abychom na vánoce dojeli včas. Samotný Štědrý den se v Austrálii neslaví tolik jako u nás. U protinožců to totiž není státní svátek a lidé ještě chodí normálně do práce. Není ani štědrovečerní večeře a ani se nerozdávají dárečky. Spíše se všichni na vánoce připravují, shánějí poslední dárky, vaří se, zdobí atd. Jakási „štědrovečerní hostina“ je až 25.12. odpoledne a dárky se rozbalují hned po snídani, což pro nás byl ovocný salát s jogurtem. Mezi rozdáváním dárků a odpolední hostinou mnohé rodiny ještě chodí do parku se projít, někteří zahrát cricket atd. Nelze ale říci, že je to pravý typický průběh australských vánoc. Ten totiž v podstatě ani neexistuje, neboť Austrálie je velice multikulturní, tradic je tu mnoho. Způsob, jakým to slaví naši hostitelé je asi ten nejčastější.
Dlouho jsme s Renčou nevěděli, co našim hostitelům koupit za dárek. Nakonec jsme ale dostali super nápad - koupili jsme jim nádhernou knihu (průvodce) o České a Slovenské republice. Byla tištěná na lesklém křídovém papíře s plno úžasnými fotkami československých zajímavostí. Fakt povedená kniha. No a jako doplněk se nám podařilo v Melbourne sehnat i plzeňský Prazdroj. Mark i Prue byli z dárků nadšení, neboť příští rok plánují dovolenou na kolech do Evropy a tak pro ně byla tato kniha zároveň pozvánkou do naší země. Oba slíbili, že určitě přijedou. 
Během následujících dní strávených v Melbourne jsme provedli generální revizi všeho vybavení, vše vyprali, vyčistili, seřídili kola atd. To vše je třeba jednou za čas udělat, aby se zase mohlo pokračovat dál.
Dalším pro nás velmi netradičním zážitkem byla návštěva mezinárodního utkání v cricketu mezi Austrálií a Indií. Cricket je totiž u Australanů velmi populární a zápasu se účastní desetitisíce fanoušků. Tenhle se zrovna konal na obrovském olympijském stadionu, kam se vejde přes 100 tisíc diváků. I když jsme si byli cricket na vlastní kůži vyzkoušet den předem, moc jsme pravidlům nerozuměli, ale hlavně jsme nechápali, jak ty davy fanoušků mohou tak šílet. Nám ten sport přišel velmi nudný a zdlouhavý. Jeden západ se totiž hraje třeba 3-5 dní! Co se nám ale strašně líbilo, byla atmosféra na stadionu. To byl fakt super zážitek. V jednu chvíli dokonce na hřiště mezi hráče vběhl nahý fanoušek a běžel po celém hřišti, než ho ochranka zpacifikovala a odtáhla do zákulisí. Tahle sranda ho prý přijde na 6000 AUD,v přepočtu asi 100 tisíc korun.
Během týdne stráveném v druhém největším městě Austrálie jsme také několikrát zavítali do centra, abychom si ho prohlédli. Melbourne na nás zanechalo velký dojem. Je to krásné, čisté a hodně zelené město s evropským nádechem. Je tu totiž velká komunita Němců, Italů a hlavně Řeků. Pro cyklisty tu mají plno parádních cyklostezek a pro ostatní spousty parků atd. Oba jsme se s Renčou shodli, že tady by se nám bydlení opravdu líbilo. Velmi zajímavé je, jak tu celkem dobře vypadají staré kamenné stavby v pozadí a okolí obrovských skleněných mrakodrapů.
S Markem a Prue se loučíme 29.12. ráno a míříme do přístavu, kde na nás čeká loď, která nás během 9 hodin převáží na Tasmánii, největší svazovou republiku Austrálie. Cesta trajektem proběhla bez problémů, část jsme prospali a část strávili v lodním kinosále, kde probíhala velmi zajímavá beseda o tasmánské fauně, hlavně o ohroženém živočichovi jménem tasmánský čert (Tasmanian devil).

První kilometry Tasmánií a první dojmy z ní

V podvečerních hodinách připlouváme do přístavu Devonport a z něj se vydáváme k východnímu pobřeží. Hned na prvních desítkách kilometrů poznáváme základní rozdíly mezi pevninskou Austrálií a ostrovní Tasmánií. Tasmánie je mnohem zelenější, je tu mnoho lesů, všude plno vody - jezera, potoky, řeky… Také je zde všude hodně kopců a hor, svěžejší vzduch a s tím spojené nižší teploty. Řádově o 5-10 stupňů méně než na kontinentě. A tohle vše hraje v náš prospěch. Pro cyklisty jedině dobře.
První noc na Tasmánii spíme na pozemku u jedněch farmářů a ráno když se probouzíme, vidíme u stanu černoušky. Farmářka totiž nemohla mít vlastní děti, a tak spolu s manželem adoptovali tři děti z Etiopie. Ke snídani nás pozvali do sadu, kde bylo mnoho druhů ovoce - maliny, ostružiny, kanadské borůvky a další. To byla dobrota.

Silvestr na Tasmánii uprostřed buše na maďarské farmě

V podvečer před Silvestrem dorazíme do Lilydale na maďarskou farmu, kam nás naši hostitelé pozvali, když jsme se s nimi potkali před mnoha týdny na Nullarbor Plain. Tato původem maďarská rodina emigrovala v 80. letech do Perthu a když už je komerční způsob života ve městě přestal bavit, koupili si část pralesa na Tasmánii a odstěhovali se tam. První měsíce žili ve stanu a postupně káceli stromy, z nichž si pak postavili srub, na vykáceném prostranství začali pěstovat zeleninu, ovoce a vinnou révu. Vše pouze pro vlastní potřebu. Pan domácí, Sandor, je technik a konstruktér, a tak si sestavil svou vlastní vodní elektrárnu, která vyrábí energii pro celou farmu. Vodu mají přímo z pramene z hor, pečou si vlastní chleba, pěstují ovoce a zeleninu, takže jsou v podstatě soběstační. Tento život všichni strašně milují a jsou také náležitě hrdí na vše, co si sami uprostřed pralesa vlastníma rukama vybudovali.
S těmito přátelskými lidmi jsme společně strávili Silvestr a zůstali u nich celkem 3 noci. Na silvestrovský oběd jedeme všichni na další maďarskou farmu poblíž, kde je celkem asi 20 lidí různých národností, kteří se pravidelně setkávají. Oslava Silvestra probíhala u našich hostitelů ve srubu uprostřed buše ve velmi přátelském a klidném duchu. Žádné opíjení se, žádné ohňostroje, prostě pohodové klábosení, hraní karet a celkově fajn atmosféra. Nový rok trávíme ještě na farmě a druhého ledna už vyrazíme dál, vstříc dalším tasmánským zážitkům. O Tasmánii více v další reportáži.
 
Předchozí díly
1. Let s koly až do Austrálie
2. Pinnacles aneb zajížďka 616 kilometrů
3. Podél pobřeží jihozápadní Austrálie
4. Od eukalyptových lesů k poušti
5. Australský Nullarbor plain
6. Zpátky do civilizace
7. Z Adelaide do Melbourne přes Kangaroo Island
Následující díly
9. Tasmánie
10. Z Melbourne do Canberry přes střechu Austrálie
11. Z australského hlavního města do města největšího
12. Sydney a cesta zpět domů
 
 
Přečteno 1028x
 
 
Hodnocení článku:
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: