Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Průvodce zimní Itálií

Liparské ostrovy a zklamání ze Stromboli

Honza Ebr / 24.05.2008

Na Lipari jsme připluli z ostrova Vulcano už za tmy a po velmi neklidném moři. Přestože je hlavní ostrov souostroví vzdálen od Vulcana jenom pár kilometrů a 5 euro, je to úplně jiný svět. Nečekal nás tady žádný klid, tma a zvuk větru ve větvích, ale jasná světla, vánoční výzdoba a otravný dav hoteliérů snažících se nás ulovit už při výstupu z lodě.

Létající lodě

Při výstupu jsme si také poprvé všimli zvláštních "výrůstků" na trupu naší lodi, které se vlnily pod hladinou. Byly to tzv. aliscafi. Teprve doma s pomocí internetu jsem plně pochopil, jak tento zázrak doopravdy funguje. Zatímco v klidu nebo při malé rychlosti jde o obyčejnou loď, jakmile dostatečně zrychlí, začnou se dva podivné kovové oblouky (jeden v předu a druhý vzadu) chovat ve vodě stejně jako křídlo letadla ve vzduchu. Loď získá vztlak a doslova "letí" vodou na svých nosných plochách, zatímco celý jeho trup je nad hladinou. Přesto, že "let" lodi vypadá dost neuvěřitelně, nejde o žádnou složitou technologii. Mnohé takové kousky jsou naopak dost oprýskané a zrezlé a přesto létají s neuvěřitelnou grácií. Pointa je jasná - mnohem menší objem lodi ponořený ve vodě drasticky snižuje odpor, a tak jsou rychlé lodě skutečně - rychlé.

Obrovský liparský trychtýř

Postupně vystupujeme na oba nejvyšší vrcholy ostrova Lipari (okolo 600 metrů nad mořem). Na prvním z nich potkáváme neuvěřitelnou betonovou plochu, kterou časem identifikujeme jako obrovský půlkilometrový trychtýř na sběr dešťové vody - v létě tu zřejmě v tomto ohledu nastávají krušné časy. Zbytek severní části ostrova nabízí zajímavé pemzové skály, lomy na tento zvláštní sopečný materiál a také pemzové rokle.

Na Stromboli jen s průvodcem

Cesta na Stromboli s aliscafem od Ustica lines byla dlouhá, ale plná skvělých výhledů. Stromboli je místem, které nelze pochopit bez osobní návštěvy. Přístavní městečko se krčí na úpatí 900 metrů vysoké sopky a turismus zde přináší obživu většině obyvatel. Pásmo nad 400 metrů je tak vyhrazeno pouze skupinám s autorizovaným průvodcem. Přestože jsme se zde seznámili s přátelským Rakušanem, který byl na vrcholu několikrát sám a nikdy neměl žádný problém, rozhodli jsme se této absurdity neúčastnit a do zakázaného pásma nejít. Samozřejmě, že riziko při výstupu existuje, ale chovám vážné pochyby, zda pouhá přítomnost průvodce zabrání vašemu zásahu do hlavy lávovou bombou. I sami průvodci uznávají, že aktivita hory je krátkodobě zcela nepředvídatelná.

Výhled z balkónu

Vystupujeme tedy jen do 390 metrů na vyhlídkový balkón nad Sciara del Fuocco, neuvěřitelnou skluzavkou vedoucí od chrlících sopouchů na vrcholu až k moři. Po ní se valí kameny a za deště se z ní intenzivně kouří. Během dne je odsud možné pozorovat barevný kouřící vrcholek na kraji kráteru, občasné výbuchy tmavého kouře a poslouchat děsivé dunění. To pravé přichází ale po západu slunce. Teprve za tmy jsou vidět jednotlivé žhnoucí lávové bomby, které se ve dne ztrácejí v dýmu. Každých deset až dvacet minut tak na několik vteřin panorama hory ožije rudě žhavou fontánou a při obzvlášť kvalitních erupcích pak lze vidět červené kameny, které se kutálejí po Sciara del Fuocco.

Ne-přátelská atmosféra

To vše pozorujeme nejenom z vyvýšené terasy, ale také z rákosí o 200 metrů níž, kde jsme si na černém lávovém písku postavili stan s dokonalým výhledem na přírodní divadlo. Večer se klikatá cesta k vyhlídce rozsvítí desítkami čelovek a můžete zde potkat lidi z nejrůznějších koutů světa - atmosféra tu však (nejspíš kvůli zmiňovaným nepříjemnostem s přístupem, ale možná i díky vyššímu podílu "smetánky" mezi zdejšími turisty) není zdaleka tak přátelská, jak by se na takovou společnost slušelo.